Vážená paní doktorko, 

moc mě těší, že chcete použít můj materiál a samozřejmě k tomu máte můj souhlas. Bernský honič je skvostné plemeno a je dobře, že se mu začínají věnovat i noví lidé. 

Přeji mnoho úspěchů.

V. Tichá

 

I Kynologie má své předpisy

Chovatelský klub je samostatný právní subjekt, má své stanovy a další předpisy řídící jeho činnost. Sem patří například chovatelský nebo bonitační řád. Střešní kynologická organizace v České republice – Českomoravská kynologická unie (ČMKU) zastupuje všechny v ní  sdružené kynology v mezinárodní organizaci Federation Cynologique Internationale (FCI); je to vlastně jakési psí OSN.

Kynologické předpisy se dají rozdělit do dvou kategorií. Ta první je spíše obecná a vymezuje mantinely chovatelské činnosti ze strany Českomoravské kynologické unie. Druhá část už se týká přímo chovu jednotlivých plemen a spadá do pravomoci chovatelských klubů. Chovatelské kluby, pracoviště plemenné knihy a nakonec i sama Českomoravská kynologická unie – to vše by mělo být pro chovatele, majitele a držitele psů službou. Ta by však ve všech svých základních hladinách měla pracovat na základě jasně vymezených pravidel a pravomocí.

Jedním z nejdůležitějších předpisů, které v rámci ČMKU platí, je řád, který se zabývá chovatelskou činností – Chovatelský a zápisní řád ČMKU, který vymezuje  základní podmínky a požadavky. Chovatelský a zápisní řád je základní normou, kde je stanoveno, že chov jednotlivých plemen je řízen chovatelskými kluby. Toto ustanovení dává na jedné straně chovatelským klubům patřičné pravomoci a na straně druhé z něj vyplývá pro kluby a zvláště pro jejich vedení velká zodpovědnost Chovatelské kluby určují specifické chovné podmínky pro v nich sdružená plemena.

Jeden předpis doplňující Chovatelský a zápisní řád asi mají všechny kluby. Jsou to chovné podmínky. Chovné podmínky určují úroveň jedinců zařazovaných do chovu a tím i úroveň budoucí populace. Chovné podmínky nelze měnit podle toho, co mám právě na dvoře. Správně postavené chovné podmínky nesmějí neúnosně snižovat chovnou základnu plemene a musí působit tak, aby se kvalita populace v ideálním případě zlepšovala a v tom horším zůstávala stejná. Musí respektovat zájmy plemene.

Z knihy Vladimíry Tiché
MALÁ ŠKOLA PRO CHOVATELE PSŮ