Už jste vystavovali v Lucemburku?
72. Exposition Internationale (25. a 26. 3. 2006)
 

Ne? Pak vám vřele doporučuji Lucemburk do svého výstavního kalendáře zařadit! Osobně jsem tuto výstavu navštívila zatím čtyřikrát a určitě se tam budu na podzim chystat znovu; hlavní důvody jsou:

·      Lucembursko je neobyčejně vlídná zem a Lucemburk je nádherné  město; vsadím se, že vás také osloví.

·      Poblíž výstaviště se nachází hotel Campanile, kde jsou na zvyklí na psy v jakémkoli množství; pokud cestujete obytným vozem či s přívěsem, pak máte k dispozici parkoviště přiléhající k výstavní hale.

·      Výstavy se konají v příznivých časech – koncem března a začátkem září; je nanejvýš výhodné počítat s nějakým tím dnem navíc a cestou se někde stavit, na výběr máte Belgii, Holandsko, Francii (my jsme takhle pro sebe objevili Alsasko – je to, pravda, trochu z ruky, ale stojí to za to!).

·      Lucemburské výstavy jsou vlídné i pokud jde o dosažení titulů: šampionem mladých (Champion des  Jeunes de Luxembourg) se stává vítěz třídy mladých a lucemburským šampionem (Champion de Luxembourg) pes, který dvakrát obdrží čekatelství CACL. Pokud ovšem „startuje“ ve třídě šampionů, pak mu postačí CACL jeden (bližší informace najdete na stránkách Union Cynologique Saint Hubert Luxembourg www.uchl.lu).

·      Jarní výstava v Lucemburku je kvalifikační výstavou pro Crufts.

Výstavy se konají na lucemburském výstavišti LUXEXPO, které se nachází ve čtvrti Kirchberg poblíž letiště. Pochvalně se musím vyjádřit o vstupním listě, který vždy obsahuje nejen přehledný plánek s příjezdovými komunikacemi (od Liége, Amsterdamu a Maastrichtu, od Trieru a Frankfurtu, od Saarbrückenu, od Metz a Strasbourgu, od Paříže a Longwy a konečně od Brusselu), ale i řadu praktických upozornění, mimo jiné i na počátek letního času.

Letošní výstavě nepřálo počasí. Cestou tam jsme projeli pětkrát projeli  vydatnou průtrží mračen; kolikrát nebylo vůbec vidět, kam jedeme a bylo i otázkou štěstí, že jsme nesjeli z cesty. Ukázalo se, jak kvalitní je německé dopravní značení, které jsem zvyklá vychvalovat. Vybrali jsme si jinou trasu, o níž jsme se domnívali, že bude kratší (ukázalo se, že jsme se přepočítali), takže jsme ji neznali. Jeli jsme v noci  a přes problémy s vydatným deštěm jsme ani jednou nezabloudili. Cestou zpátky nás zase potrápily lokální mlhy, které byly zvláště za tmy hodně nepříjemné a hlavně pokaždé, když jsme z takové mlhy vyjeli, čekala nás zakrátko další. Někteří řidiči velice spěchali i za takto snížené viditelnosti, ale zřejmě své síly nepřeceňovali, protože nehodu jsme nepotkali.

LUXEXPO je klasická výstavní hala, která velmi dobře umožňuje pořádání výstav psů. Pohodlí významně zvyšuje dostatečné množství výstavních boxů pro psy - bývá jich tolik, že nebývají nikdy všechny obsazeny; bylo tomu tak i tentokrát. Je nadmíru uspokojivé, že se vůbec nemusíte soustředit na dozor nad svými věcmi. To oceníte zvláště v momentě, kdy postupujete do Showparade; necháte všechno tak, jak to je a vždycky se se svými věcmi shledáte. Za příjemné je třeba označit i další vymoženosti, např. péči o čistotu prostor výstaviště až do odpoledních hodin (na toaletě nemusíte lovit po kapsách žádné drobné) i sortiment prodávaných chovatelských potřeb.

Letos byla výstava obzvlášť hojně navštívena a jako obvykle pro každý výstavní den byl vydán samostatný katalog (naším výstavním dnem byla neděle). Rozdělení skupin FCI do jednotlivých dní bylo tentokrát provedeno takto:

·      sobota:         2, 3, 4, 7 a 10,

·      neděle:         1, 5, 6, 8 a 9.

Podle katalogu bylo celkem v průběhu obou výstavních dní posouzeno bezmála 5 000 psů, kdo přijel na poslední chvíli, těžko hledal místo k parkování. To mělo vliv i na příchod k výstavní hale, u vchodu se tvořila fronta v poněkud větším rozsahu, než bývá obvyklé. Taktak jsme stihli začátek posuzování, které začalo na minutu přesně. V důsledku dešťových srážek byly trávníky přiléhající k parkovišti hodně rozbahněné, na první pohled to však nebylo příliš patrné a pečlivá úprava srsti psů vzala v nejednom případě  za své.

Pokud jde o vystavované psy, tradičně jich nejvíce pocházelo z Francie (1336), Německa (1113) a Belgie (867). Z České republiky se prezentovalo 68 psů, ze Slovenska jen 2. Nejméně (tedy po jednom) byly zastoupeny státy jako Austrálie, Estonsko a Irsko. Kruhů bylo 31, jedinou zástupkyní rozhodčích z České republiky byla paní Olga Dolejšová, která posuzovala plemeno Cavalier King Charles Spaniel. Na našeho rozhodčího pana Harriho Lehkonena z Finska vycházelo posouzení 71 psů.

Na výstavě v Lucemburku se nevydávají posudky, jak jsme zvyklí, nýbrž pouze diplomy, ve kterých rozhodčí vyplní do předtištěných kolonek dosažená ocenění psa. Letos zápis do průkazu původu prováděl rozhodčí v kruhu; nevzpomínám si, zda to tak bývá pokaždé.

Řada vystavovatelů bere akci jako společenskou záležitost a není nijak neobvyklé, že si krátí chvíle čekání povídáním u vína, zvláště Francouzi si na to potrpí a jelikož do Lucemburska jich jezdí velké množství, je tam takových skupinek k vidění pěkná řádka. Je pravdou, že tento rys dodává výstavě poněkud uvolněnou atmosféru, což je příjemné zpestření, rozhodně zde vládne pramálo nervozity. I tentokrát jsme potkali řadu známých tváří, s nimiž se často potkáváme ve výstavním kruhu nejen v Lucembursku, ale i na výstavách německých. Program v čestném ringu začínal hned se začátkem výstavy, nejprve byla předváděna demonstrace agility, na ni navazovaly soutěže Junior handling, jakož i další obvyklý program.

Před sekretariátem výstavy se tvořily fronty, protože v zájmu zjednodušení administrativy se co možná nejvíce dokumentů „vyrobí“ přímo na místě. Jde především o velké certifikáty o získání titulu šampion mladých, kvalifikační listiny na Crufts atd. Na rozdíl od většiny výstav pořádaných v Německu dostanete v Lucembursku věcné ceny; krásný pohár, letos v barvě červené, jsme si odnesli nejen za CACIB, kterým byla oceněna jedna z našich mladých fen, ale i za CACIB Reservé, který získala fenka druhá.

28.3. 2006

pro Chov psů

JUDr. Radana Menšíková