Světová výstava Poznaň 

O výstavě World Dog Show konané ve dnech 9. až 12. listopadu 2006 v Polsku

 

 

Do Poznaně jsme přijeli den před zahájením výstavy. Výstaviště nacházející se v centru města jsme chvíli hledali; vstupní dokumenty sice obsahovaly mapku, ale na té bylo jen výstaviště a jeho bezprostřední okolí. Uchýlili jsme se na parkoviště vyhrazené pro karavanisty, kde již byla pěkná řádka domečků na kolech, některé pořádně velké, doplněné výběhy, předsíňkami a markýzami; někteří vystavovatelé jsou perfektně vybaveni na tento způsob cestování. Každý měl možnost připojit se kabelem ke zdroji energie. Parkoviště bylo zabezpečené, hlídané, mělo pěkné sociální zařízení včetně sprch (vše po celou dobu udržované v naprosté čistotě).

 

K nejbližšímu vchodu výstaviště se šlo tak 150 až 200 m klidnou ulicí ve vilové čtvrti. Poměrně překvapilo, že u vchodu se netvořil žádný „špunt“, jak tomu bývá snad na všech výstavách (a to v Poznani byl zhruba desetinásobný počet psů), jednak náš vchod nebyl jediný, a jednak u něj neprobíhala veterinární kontrola, která „odbavení“ protahuje. Důkladné prověření veterinářem nás čekalo v jednom z pavilonů, do  kterého jsme vešli (psi dostali do pasů razítko potvrzující, že tuto kontrolu  absolvovali).

 

Posuzování v kruzích bylo rozděleno do čtyř dnů

 

  • 9.11.    (čtvrtek)           skupiny FCI 1, 4 a 5

  • 10.11. (pátek)             skupiny FCI  3, 6 a 10

  • 11.11. (sobota)           skupina FCI 2

  • 12.11. (neděle)           skupiny FCI 7, 8 a 9

 

a začalo hned ve čtvrtek dopoledne. Slavnostní zahájení se zábavným  programem a projevy funkcionářů pak proběhlo teprve v závěru prvního dne. V každém pavilonu, do kterého jsme v úvodu výstavy nahlédli, bylo několik málo kruhů velkorysých rozměrů, místa kolem bylo dost a bylo pamatováno na pohodlí vystavovatelů i návštěvníků - ke kruhu byla přistavena řada židlí.  Pozorovala jsem předvádění psů a práci rozhodčích a v duchu se připravovala na naši prezentaci.

 

Ještě před oficialitami byla v Honorary ringu k vidění hezká podívaná. Osobně se mi nejvíc líbila Dog Agility Show Pedigree Company, která byla zábavně laděná, a hlavně bylo na první pohled vidět, že to účastníky lidské i psí opravdu baví. Před slavnostním zahájením pak  nastoupila živá hudba, na stožár vystoupaly vlajky polská a FCI, a do ringu postupně vpochodovali malí krojovaní vlajkonoši. Kratší projev pronesl president FCI pan MVDr. Hans Müller. Program pokračoval přehlídkou psů pěti polských národních ras (ogar polski, chart polski, gończy polski, polski owczarek a polski owczarek nizinny); psovodi bylo oděni do historických kostýmů a bylo to působivé.

 

Show plynule přešla do závěrečných soutěží v tomto pořadí:

 

  • Nejlepší štěně

  • Nejlepší junior

  • Nejlepší veterán

  • Nejlepší chovatelská skupina

  • Nejlepší plemeník a jeho potomci

  • Nejlepší fena a její potomci

  • Nejlepší pár psů

  • Vítězové skupin FCI;

 

rozhodčí byli důkladní a vystavovatelé se radovali z úspěchů.

 

Další den byl naším dnem D; mohli jsme si dopřát ten luxus, že jsme nespěchali. Předchozí den jsme si totiž  „bojiště“ prohlédli do nejmenších podrobností, takže jsme věděli, že půjdeme najisto. Veterinární kontrolu jsme měli za sebou a v kolik hodin má nastupovat naše plemeno bylo předem dané. Jelikož to tak dělal skoro každý, dorazili jsme těsně před začátkem posuzování  v kruzích do poloprázdného pavilonu. 

 

V našem kruhu měl posuzovat francouzský rozhodčí pan Jacques Médard-Ringuet, ale došlo ke změně a byl tam pan Stefan Sinko ze Slovinska. Bernští honiči nastupovali jako čtvrtí v pořadí.  Postupně se předvedla celá bernská smečka a až na jednu výjimku byly finálové prezentace naší záležitostí. Abax od Vrchlického potoka grandiózně završil svou aktivní výstavní kariéru tím, že se zařadil mezi 21 světových vítězů - psů z České republiky. Máme jednu prioritu: jsme ze všech účastníků světové výstavy jediní, kdo si odváželi v jednom plemeni titul světového vítěze pro psa i pro fenu (Hispania Bencilla je jednou ze 14 českých fen, které titul získaly).

 

Čekaly nás ještě odpolední soutěže. Zábavný program, který byl součástí zahájení výstavy předchozího dne, se opakoval; to jsem považovala za docela dobrý nápad, neboť nemyslím, že bylo mnoho těch, kteří na výstavu přijeli hned první den, a mně osobně se program zdál dost povedený. Čekání na vystoupení v soutěžích bylo opravdu nekonečné, tady se ohromující počet vystavovaných psů projevil s plnou parádou (kupříkladu párů jsem napočítala pětašedesát).

 

U rozhodčích posuzujících odpolední soutěže jsme již nezabodovali. Ono to nebylo moc překvapivé, takhle silně obsazenou 6. skupinu FCI jsme dosud nezažili; pětatřicet vítězů plemene! Řadu z nich jsme viděli na vlastní oči prvně v životě a s ohledem na tristní situaci v chovu honičů dost možná i naposled. Nejen nám se některá plemena pletla, i pořadatelé v tom měli mírný zmatek a došlo i na dementi a opravy.

 

V sobotu jsme se šli porozhlédnout po Poznani; aby se naší smečce výstavní ruch nezprotivil, věnovali jsme se procházce po městě, přestože počasí vybízelo spíše k posezení v nějaké kavárničce - listopadově mrholilo. Poznaň je městem docela hezkým, dozajista pamatujícím staré dobré časy.  Některé domy, zejména ty vyvedené v cihle, vypadají impozantně. Podařilo se nám zavítat na Starý rynk, náměstí, které stojí za shlédnutí. Poznaň byla ve znamení slavností, nepodařilo se nám přesně zjistit, zdali šlo o slávu související se svatým Martinem (všechny pekárny a kavárny zvaly na „marcinské rogale“ – chutné sladké pečivo s bílým mákem) anebo s komunálními volbami, které se v Polsku právě konaly.    

 

Jak už to tak bývá, i tentokrát všechno bylo jinak. Museli jsme odjet již ráno a tak jsme se na výstavu nevrátili. Těšila jsem se na slavnostní zakončení, byla to moje první světová výstava, ale nedalo se nic dělat, byly věci přednější. Na parkovišti kolem nás bylo prázdno, odjížděli všichni: jedni se vydali na cestu, druzí na výstaviště.

 

Pokud jde o statistiku, nejvíc zastoupená pětice států byla Polsko (5 993), Rusko (2 238), Česká republika (1 704), Německo (1 641) a Itálie (1 410); pětice nejvíc obsazených plemen byla yorkshire terrier (301), bernský salašnický pes (286), sibiřský husky a rhodéský ridgeback (po 266) a čínský chocholatý pes (256). Posuzovalo 126 rozhodčích, z České republiky pocházeli kupodivu jen 3. Generálním sponzorem byla firma Pedigree.

 

A celkové výsledky? Vítězi skupin FCI se stali:

 

1. skupina FCI:            bobtail                        

2. skupina FCI:            novofundlandský pes

3. skupina FCI:            welsh terrier

4. skupina FCI:            jezevčík drsnosrstý

5. skupina FCI:            americká akita

6. skupina FCI:            grand basset griffon vendeen

7. skupina FCI:            italský ohař

8. skupina FCI:            anglický kokršpaněl  (jediný zástupce z České republiky, který zabodoval ve 
    finálových soutěžích)

9. skupina FCI:            maltézský psík

10. skupina FCI:          irský vlkodav

 

Nejkrásnějšími psy celé výstavy byli italský ohař  Axel del Monte Alago z Itálie, novofundlandský pes Emperior King of Helluland Skipper´s z Maďarska a maltézský psík Beach Girl Funny Ladies z Thajska. Pokud jde o mistrovství světa v poslušnosti (Obedience Championship-World Winner), jež bylo součástí světové výstavy, bylo záležitostí severskou; nejlépe se umístila družstva Finska, Švédska a Norska, v jednotlivcích byli nejúspěšnější Kuellaug  Selsaas z Norska, Päivi Lamminen a LeenaVälimäki, oba z Finska.

 

A pokud vás zajímá, kdy a kde se konají světové výstavy v nejbližších letech, je to  v roce 2007 Mexiko (Mexiko), v roce 2008    Švédsko (Stockholm) a v roce 2009 Bratislava, takže zúčastnit se může opravdu každý (i na pořízení psa je ještě času dost!).

 

 

 

 

17.11. 2006

pro Chov psů

Radana Menšíková, chovatelská stanice Bohemia Hill

www.bernsky-honic.cz

www.berner-laufhund.eu