|

Ohlédnutí za „Světovkou“ aneb Světová výstava Poznaň
2006
Kynologická veřejnost má za sebou velký svátek: světovou
výstavu psů; dovolte mi se o své kladné zážitky podělit
i s vámi, kdo se svými psy výstavy nenavštěvujete, nebo
třeba ani žádného psa nemáte.
Zpravidla jednou ročně si některou z výstav pěkně
užijeme; jedeme obytným autem na více dní - letos jsme
se takto vypravili na World Dog Show do Poznaně.
Uchýlili jsme se na parkoviště vyhrazené pro karavanisty,
kde byla pěkná řádka mobilních aut a přívěsů. Připojení
ke zdroji energie bylo zajištěno, hlídané parkoviště
mělo pěkné sociální zařízení včetně sprch (vše po celou
dobu udržované v naprosté čistotě).
Druhý den ráno - v zahajovací výstavní den - jsme
vyrazili na výstaviště seznámit se s terénem. U vchodu
to kupodivu nijak nevázlo, přestože v Poznani byl až
desetinásobný počet psů, než bývá obvyklé. Vstup
nacházející se poblíž parkoviště pro karavany nebyl
jediný a hned u vchodu neprobíhala veterinární kontrola,
která „odbavení“ protahuje. Důkladné prověření
veterinářem nás čekalo teprve v jednom z pavilonů, do
kterého jsme vešli.
Výstavy psů mají standardní průběh (velice
zjednodušeně): nejprve probíhá posuzování v tzv.
kruzích, kde rozhodčí posoudí všechny přihlášené psy a z
každého plemene určí nejúspěšnější jedince; ti pak měří
své síly v závěrečných soutěžích. Nakonec se vybere
vítěz celé výstavy. Na světové výstavě v Poznani bylo
posuzování v kruzích rozděleno do čtyř dnů, což je
dvakrát více, než na běžných mezinárodních výstavách
(počet přihlášených psů byl přibližně desetinásobný) a
začalo se hned první den dopoledne. Prostor výstaviště
byl velmi dobře využit, kruhy měly velkorysé rozměry,
kolem kruhů byl dostatek místa a rozmístěním židlí se
pamatovalo na pohodlí jak vystavovatelů, tak
návštěvníků. Nepodařilo se mi ve statistikách zjistit,
kolik výstavu navštívilo diváků; zdálo se sice, že účast
není tak masivní, jako bývá kupříkladu v Německu, ale to
může být iluzorní; s ohledem na rozlehlost areálu a
množství pavilonů, ve kterých se posuzovalo, se diváci
určitě značně rozptýlili.
Slavnostní zahájení se zábavným programem a projevy
funkcionářů pak proběhlo v závěru prvního dne. Ještě
před zahajovacími oficialitami byla v čestné aréně k
vidění moc hezká podívaná. Osobně mne nejvíc zaujala Dog
Agility Show, zábavně laděný program, který evidentně
bavil účastníky lidské i psí. Před samotným slavnostním
zahájením nastoupila živá hudba a vzhůru vystoupaly
vlajky Polska a FCI (Mezinárodní kynologická federace);
do ringu postupně vpochodovali malí krojovaní
vlajkonoši. Kratší projev pronesl president FCI pan
MVDr. Hans Müller. Program pokračoval přehlídkou psů
pěti polských národních ras, jejichž psovodi byli oděni
do historických kostýmů. Show plynule přešla do
závěrečných soutěží.
Další den byl naším dnem D; bernští honiči nastupovali
jako čtvrtí v pořadí. Postupně se předvedla celá naše
bernská smečka a zaznamenala úspěch až nečekaný (jak se
nám podařilo zjistit, patrně jsme z České republiky
jediní, kdo si odvážel titul „Zwyciezca Świata - World
Winner“ pro psa i pro fenu téhož plemene); čekaly nás
tedy ještě odpolední soutěže. Zábavný program, který byl
součástí zahájení výstavy předchozího dne, se opakoval;
to jsem považovala za docela dobrý nápad, většina
vystavovatelů se zdržela jen na ten svůj výstavní den a
mně osobně se program zdál dost povedený. Čekání na
vystoupení v soutěžích bylo opravdu nekonečné, tady se
ohromující počet vystavovaných psů projevil s plnou
parádou (kupříkladu párů jsem napočítala pětašedesát).
Takhle silně obsazenou soutěž o vítěze 6. skupiny FCI
jsme dosud nezažili; pětatřicet vítězů plemene - řadu z
nich jsme viděli na vlastní oči prvně v životě a s
ohledem na tristní situaci v chovu honičů dost možná i
naposled. Nejen nám se některá plemena pletla, i ze
strany pořadatelů došlo na dementi a opravy.
V sobotu jsme se šli porozhlédnout po Poznani; aby se
naší smečce výstavní ruch nezprotivil, věnovali jsme se
procházce po městě (počasí vybízelo spíše k posezení v
nějaké kavárničce - listopadově mrholilo). Poznaň byla
ve znamení slavností, nevíme, zda šlo o slávu
související se svatým Martinem (všechny pekárny a
kavárny zvaly na „marcinské rogale“ chutné sladké pečivo
s bílým mákem) anebo s prvním kolem komunálních voleb,
které v Polsku právě proíhaly.
Pokud jde o statistiku, přihlášených psů bylo 20 839;
nejvíc zastoupená pětice států byla Polsko (5 993),
Rusko (2 238), Česká republika (1 704), Německo (1 641)
a Itálie (1 410); pětice nejvíc obsazených plemen byla
yorkshire terrier (301), bernský salašnický pes (286),
sibiřský husky a rhodéský ridgeback (po 266) a čínský
chocholatý pes (256). Posuzovalo 126
rozhodčích, kupodivu z České republiky byli přizváni
pouze tři.
A celkové výsledky? Vítězi skupin FCI (neboli BIG ) se
stali bobtail, novofundlandský pes, welsh terrier,
jezevčík drsnosrstý, americká akita, grand basset
griffon vendéen, italský ohař, anglický kokršpaněl,
maltézský psík a irský vlkodav. Jediným českým zástucem,
který zaznamenal úspěch v závěrečných soutěžích, byl
anglický kokršpaněl pana Petra Studeníka.
Nejkrásnějším psem (BIS) celé výstavy se stal italský
ohař - Axel del Monte Alago z Itálie, na dalších
stupních se umístili novofundlandský pes Emperior King
of Helluland Skipper´s z Maďarska a maltézský psík
Beach Girl Funny Ladies z Thajska, blahopřejeme!
Součástí výstavy bylo mistrovství světa v poslušnosti
(Obedience Championship-World Winner), které bylo
záležitostí severskou; nejlépe se umístila družstva
Finska, Švédska a Norska, v jednotlivcích byli
nejúspěšnější Kuellaug Selsaas z Norska, Päivi Lamminen
a LeenaVälimäki, oba z Finska.
A pokud vás zajímá, které státy budou hostit světovou
výstavu psů v nejbližších letech, je to v roce 2007
Mexiko (Mexiko), v roce 2008 Švédsko (Stockholm) a
konečně v roce 2009 Slovensko (Bratislava), takže se
porozhlédněte po perspektivním psovi!
Pro Faunanet
Radana Menšíková, chovatelská stanice Bohemia Hill
www.bernsky-honic.cz
www.berner-laufhund.eu |