Ohlédnutí za „Světovkou“ aneb Světová výstava Poznaň 2006

 

Kynologická veřejnost má za sebou velký svátek: světovou výstavu psů; dovolte mi se o své  kladné zážitky podělit i s vámi, kdo se svými psy výstavy nenavštěvujete, nebo třeba ani žádného psa nemáte.

 

Zpravidla jednou ročně si některou z výstav pěkně užijeme; jedeme obytným autem na více dní - letos jsme se takto vypravili na World Dog Show do Poznaně. Uchýlili jsme se na parkoviště vyhrazené pro karavanisty, kde byla pěkná řádka mobilních aut a přívěsů. Připojení ke zdroji energie bylo zajištěno, hlídané parkoviště mělo pěkné sociální zařízení včetně sprch (vše po celou dobu udržované v naprosté čistotě).

 

Druhý den ráno - v zahajovací výstavní den - jsme vyrazili na výstaviště seznámit se s terénem. U vchodu to kupodivu nijak nevázlo, přestože v Poznani byl až desetinásobný počet psů, než bývá obvyklé. Vstup nacházející se  poblíž parkoviště pro karavany nebyl jediný a hned u vchodu neprobíhala veterinární kontrola, která „odbavení“ protahuje. Důkladné prověření veterinářem nás čekalo teprve v jednom z pavilonů, do  kterého jsme vešli.

 

Výstavy psů mají standardní průběh (velice zjednodušeně): nejprve probíhá posuzování v tzv. kruzích, kde rozhodčí posoudí všechny přihlášené psy a z každého plemene určí nejúspěšnější jedince; ti pak měří své síly v závěrečných soutěžích. Nakonec se vybere vítěz celé výstavy. Na světové výstavě v Poznani bylo posuzování v kruzích rozděleno do čtyř dnů, což je dvakrát více, než na běžných mezinárodních výstavách (počet přihlášených psů byl přibližně desetinásobný) a začalo se hned první den dopoledne. Prostor výstaviště byl velmi dobře využit, kruhy měly velkorysé rozměry, kolem kruhů byl dostatek místa a rozmístěním židlí se pamatovalo na pohodlí jak vystavovatelů, tak návštěvníků. Nepodařilo se mi ve statistikách zjistit, kolik výstavu navštívilo diváků; zdálo se sice, že účast není tak masivní, jako bývá kupříkladu v Německu, ale to může být iluzorní; s ohledem na rozlehlost areálu a množství pavilonů, ve kterých se posuzovalo, se diváci určitě značně rozptýlili.

 

Slavnostní zahájení se zábavným  programem a projevy funkcionářů pak proběhlo v závěru prvního dne. Ještě před zahajovacími oficialitami byla v čestné aréně k vidění moc hezká podívaná. Osobně mne nejvíc zaujala Dog Agility Show, zábavně laděný program, který evidentně bavil účastníky lidské i psí. Před samotným slavnostním zahájením nastoupila živá hudba a vzhůru vystoupaly vlajky Polska a FCI (Mezinárodní kynologická federace); do ringu postupně vpochodovali malí krojovaní vlajkonoši. Kratší projev pronesl president FCI pan MVDr. Hans Müller. Program pokračoval přehlídkou psů pěti polských národních ras, jejichž psovodi byli oděni do historických kostýmů. Show plynule přešla do závěrečných soutěží.

 

Další den byl naším dnem D; bernští honiči nastupovali jako čtvrtí v pořadí.  Postupně se předvedla celá naše bernská smečka a zaznamenala úspěch až nečekaný (jak se nám podařilo zjistit, patrně jsme z České republiky jediní, kdo si odvážel titul „Zwyciezca Świata - World

Winner“ pro psa i pro fenu téhož plemene); čekaly nás tedy ještě odpolední soutěže. Zábavný program, který byl součástí zahájení výstavy předchozího dne, se opakoval; to jsem považovala za docela dobrý nápad, většina vystavovatelů se zdržela jen na ten svůj výstavní den a mně osobně se program zdál dost povedený. Čekání na vystoupení v soutěžích bylo opravdu nekonečné, tady se ohromující počet vystavovaných psů projevil s plnou parádou (kupříkladu párů jsem napočítala pětašedesát). Takhle silně obsazenou soutěž o vítěze 6. skupiny FCI jsme dosud nezažili; pětatřicet vítězů plemene - řadu z nich jsme viděli na vlastní oči prvně v životě a s ohledem na tristní situaci v chovu honičů dost možná i naposled. Nejen nám se některá plemena pletla, i ze strany pořadatelů došlo na dementi a opravy.

 

V sobotu jsme se šli porozhlédnout po Poznani; aby se naší smečce výstavní ruch nezprotivil, věnovali jsme se procházce po městě (počasí vybízelo spíše k posezení v nějaké kavárničce - listopadově mrholilo). Poznaň byla ve znamení slavností, nevíme, zda šlo o slávu související se svatým Martinem (všechny pekárny a kavárny zvaly na „marcinské rogale“ chutné sladké pečivo s bílým mákem) anebo s prvním kolem komunálních voleb, které v Polsku právě proíhaly.

 

Pokud jde o statistiku, přihlášených psů bylo 20 839; nejvíc zastoupená pětice států byla Polsko (5 993), Rusko (2 238), Česká republika (1 704), Německo (1 641) a Itálie (1 410); pětice nejvíc obsazených plemen byla yorkshire terrier (301), bernský salašnický pes (286), sibiřský husky a rhodéský ridgeback (po 266) a čínský chocholatý pes (256). Posuzovalo 126

rozhodčích, kupodivu z České republiky byli přizváni pouze tři.

 

A celkové výsledky? Vítězi skupin FCI (neboli BIG ) se stali bobtail, novofundlandský pes, welsh terrier, jezevčík drsnosrstý, americká akita, grand basset griffon vendéen, italský ohař, anglický kokršpaněl, maltézský psík a irský vlkodav. Jediným českým zástucem, který zaznamenal úspěch v závěrečných soutěžích, byl anglický kokršpaněl pana Petra Studeníka.

Nejkrásnějším psem (BIS) celé výstavy se stal italský ohař -  Axel del Monte Alago z Itálie, na dalších stupních se umístili novofundlandský pes Emperior King of Helluland Skipper´s  z Maďarska a maltézský psík Beach Girl Funny Ladies z Thajska, blahopřejeme!

 

Součástí výstavy bylo mistrovství světa v poslušnosti (Obedience Championship-World Winner), které bylo záležitostí severskou; nejlépe se umístila družstva Finska, Švédska  a Norska, v jednotlivcích byli nejúspěšnější Kuellaug  Selsaas z Norska, Päivi Lamminen  a LeenaVälimäki, oba z Finska.

 

A pokud vás zajímá, které státy budou hostit světovou výstavu psů v nejbližších letech, je to v roce 2007 Mexiko (Mexiko), v roce 2008 Švédsko (Stockholm) a konečně v roce 2009 Slovensko (Bratislava), takže se porozhlédněte po perspektivním psovi!

 

 

 

Pro Faunanet

Radana Menšíková, chovatelská stanice Bohemia Hill

www.bernsky-honic.cz

www.berner-laufhund.eu