Cesta byla dlouhá a vzhledem k vysokým teplotám poměrně náročná. Hotel Campanile, kde jsme měli objednán nocleh, má příznivou polohu: nachází se nejen na příjezdu do Lucemburku z našeho směru, ale i pár minut od výstaviště, kde se výstava konala. S úrovní hotelu i kuchyně jsme byli spokojeni. Příjemná  byla zdánlivá  maličkost – celou noc přístupné požární schodiště, což zjednodušilo venčení psů.

            V sobotu se vystavovaly skupiny 1, 4, 5, 6, 8 a 9. Nejvíce vystavovatelů pocházelo ze sousedních států, z Francie (901), z Německa (829) a z Belgie (655). Českou republiku zastupovalo 45 vystavujících.

Výstava probíhala v hale, orientace zde byla snadná, výstavní kruhy i sekretariát výstavy byly označeny přehledně. Podlaha v kruzích byla kryta kobercem. Pro vystavovatele byl připraven servis na velmi dobré úrovni: k dispozici (zdarma) výstavní klece v takovém množství, že ani nebyly všechny využity, po celou dobu výstavy fungovala služba, která uklízela po psech, toalety byly po celou dobu výstavy ve vzorném pořádku.

             V našem kruhu (č. 13) bylo celkem posouzeno 59 psů, posuzoval pan Nicolas Kuffer z Lucemburska; byl poměrně důkladný. Abax od Vrchlického potoka obdržel ocenění CACL, CACIB a BOB. Se zájmem jsme u kruhu setrvali až do konce posuzování, jelikož v závěru se prezentovali basseti. Se vzpomínkou na naši bassetku  Báru Kamilková stezka (1991 až 2002) jsme zamačkli slzičku.

             Odpolední program se poněkud protáhl, takže soutěž o vítěze naší skupiny proběhla kolem šesté hodiny. S ohledem na horké počasí, které panovalo přes den, jsme odjížděli hned po výstavě a tak jsme už byli poněkud netrpěliví. Zpáteční cesta však probíhala nesrovnatelně rychleji a tak jsme do Prahy dorazili ještě v noci.