71e Exposition Internationale de chiens de toutes races
Luxembourg 3. 9. 2005

Vzhledem k tomu, že šlo již o naši třetí návštěvu na výstavě v hlavním městě Lucemburska, výstavišti LUXEXPO a záležitostem souvisejícím s příjezdem, hotelem atd. se již věnovat nebudeme, naleznete je zde a zde. 

         Tentokrát naším výstavním dnem byla sobota, kdy se vystavovaly skupiny 1, 5, 6, 8 a 9. Podle katalogu se výstavy zúčastnilo 3 486 vystavovatelů, tradičně nejvíce byli zastoupeni Francouzi (1 067), Němci (760) a Belgičané (652). Zástupců z České republiky bylo tentokrát 43, což je nejméně, co jsme zde zatím zažili. Překvapivě ubylo vystavovatelů ze Slovenska (loni na podzimní výstavě 5, letos 1). Pokud jde o země na východ od našich hranic, stále přibývá vystavujících Ukrajinců. 

         Naším výstavním kruhem byl kruh č. 13, kde se kromě nás prezentovala např. plemena španělský sabueso, bloodhound, vendéský basset, slovenský kopov a další (Hispánce velice imponoval španělský sabueso, byla to fenka s překrásným jménem Esperaza Perrera Iberica, která jí byla nesmírně podobná nejen co vzhledu, ale měla i Hispánce podobné způsoby). Ostatně podívejte se na fotografii, kde sedí na křesle. 

Musím přiznat, že jsem po příchodu k výstavnímu kruhu začala mít z celé akce značné obavy. Naše Hispánka se totiž chová úplně jinak se svou smečkou za zády a jinak, když je sama. V Hispánčině přístupu zpočátku naprosto scházelo sebevědomí. Šla jsem ji nejprve seznámit s  kruhem, aby si ho sama „osahala“; což Hispánka pojala tak, že se tam nejprve vyčurala na koberec (před příchodem do haly jsme čekaly bezmála půl hodiny venku před vchodem, takže to bylo určitě ze stresu). Jsem zvyklá na naše poměry a proto mne zachvátila panika; začala jsem se rozhlížet, zdali to někdo viděl. Jako zázrakem to viděl zrovna mladík, který brázdil halu s vozíkem pro uklizečky (a jako zázrakem byl velmi přívětivý): zastavil, posypal loužičku pilinami, pomazlil se s Hispánkou a odjel. 

Hispánka byla čtrnáctá v pořadí; než přišla na řadu, celou dobu jsem jí něco vyprávěla a to se mi vyplatilo, protože její rozpaky zůstaly zapomenuty. Lucemburská rozhodčí paní Maisy Kuffer už měla před sebou normální sebevědomou fenku, na které bylo znát, že není na výstavě poprvé. 

Umístění v kruhu (junioršampion, BOB) Hispánku kvalifikovalo do Show Parade, a to hned dvakrát, jednak do soutěže o nejlepší mladou fenu a jednak do soutěže o vítěze skupiny FCI. Tyto prezentace pro ni zatím mají hlavně tu důležitost, že si na ně zvyká. Jelikož se díky odpolednímu účinkování náš program poněkud protáhl, dorazil za námi zbytek smečky a Hispánce fandil. Další překvapení se však již nekonalo. 

Náskok Kalinky, která první titul BOB obdržela před necelým měsícem v německém Ludwigshafenu, tedy neměl příliš dlouhého trvání.