42nd EURODOGSHOW Kortrijk 19. – 20. 11. 2005

Výstava, pořádaná jako memorial barona Julese Coopens d´Eeckenbrugge, má na čestném místě katalogu v rámečku jako své motto uvedeno poděkování jednomu každému vystavovateli, rozhodčímu, představiteli tisku, jakož i všem, kdo jakkoli na výstavě spolupracovali.

V současné době je belgická EURODOGSHOW  považována za největší akci svého druhu na evropském kontinentě, a v letošním roce to byla akce vskutku velkolepá. Jelikož jsme snad na všech letošních zahraničních výstavách obdrželi příslušnou přihlášku a propozice, rozhodli jsme se do Belgie vypravit.

Výstaviště EXPO Kortrijk nebylo složité najít;  ve městě je celkově slušná navigace a hlavně na kartičce, která sloužila jako vstupní list, jsme našli přehledný plánek příjezdu k výstavišti ze všech možných stran. Tentokrát jsme jeli obytným autem a na výstaviště jsme přijeli již v předvečer našeho výstavního dne. To se ráno ukázalo velkou výhodou, neboť parkoviště blízko vchodu pro vystavovatele nebylo velké a druhý den se tam již příliš aut nevešlo.

Na výstavu bylo přihlášeno na 3 500 psů; jejich vystavovatelé (cca 2 500) pocházeli z 24 zemí; posuzovalo 54 rozhodčích ze 17 států. Nejvíc přirozeně bylo vystavujících Belgičanů (1 241), následovali je Francouzi (575) a Holanďané (289). Pokud jde o vystavovatele ze střední a východní Evropy: Rusů bylo 34, Čechů 18, Maďarů 11, Poláků 10, Slováci a Bulhaři po jednom.

Výstava byla letos pořádána na ploše velké asi 40 000 m2 a navštívilo ji na 25 000 diváků, kteří měli k dispozici 5 000 míst k sezení. Kruhy byly prostorné, uprostřed kryté koberci a jejich ohraničení tvořily z větší části lavičky. „Erární“ výstavní klece byly k dispozici v takovém množství, že zdaleka nebyly všechny obsazeny. Úklidová služba (nehody pejsků) na standardní úrovni; byla zde vykonávána skautíky, kteří projevovali psům vřelé sympatie.

V rámci výstavy proběhly také dvě klubové výstavy, a sice belgických ovčáků (Royal Union Belgian Shepherds) a chrtů (Royal Belgian Windhondenclub) a bylo k vidění velké množství doprovodných akcí, jichž se zúčastnilo na 1 000 psů (a počet udělovaných cen byl úctyhodný), zaznamenali jsme: 

• Evropskou soutěž v tanci se psem

• Grand prix Eurodogshow Agility (300 účastníků!)

• Předvádění spolupráce se psem (velice vysoká úroveň)

• Přehlídka dětských maškarních převleků (okouzlující)

• Juniorhandling

• Seniorhandling.

 Naším výstavním dnem byla sobota, kdy se kromě naší, tzn. 6. skupiny FCI vystavovaly skupiny  2, 4, 5 a 9. Prezentovali jsme se v kruhu č. 15, kde posuzoval nám dosud neznámý německý rozhodčí pan Jochen Eberhardt. V našem kruhu byli posouzeni také dalmatinci, ridgebackové, různá plemena bassetů a další. Nejvíce bylo beaglů (28) a bloodhoundů (15). Poprvé jsme se na výstavě setkali s hamiltony (pocházeli z Velké Británie) a zatraceně se nám líbili (jeden z nich později zvítězil v soutěži o vítěze 6. skupiny a při čekání na tuto soutěž si vzájemně projevovali velké sympatie s naší Hispánkou).

Tentokrát jsme se tedy načekali opravdu hodně; před námi se v kruhu totiž prezentovalo více než 100 psů. Francouzské pohodové způsoby se odrazily i v čase oběda: posádka kruhu vyhlásila pauzu na oběd v délce 90 minut a bohatě ji využila. To znamenalo, že jsme přišli na řadu teprve po třetí hodině odpoledne. Smůlu měla Kalinka, které se ze všeho udělalo nevolno a přímo v kruhu se poblinkala. To bylo pochopitelně znát na jejím výkonu, ale nás nejvíc potěšilo, že šlo jen o chvilkovou indispozici, která za chvíli pominula a když jsme výstavu opouštěli, nebylo už po ní ani stopy.

Abax měl premiéru ve třídě šampionů a získal ohodnocení CAC a CACIB. Kalinka poprvé stratovala ve třídě otevřené a dosáhla tentokrát jen na VD, ale nic si z toho nedělala a radovala se z velkolepého úspěchu Hispánky. Ta se opravdu vytáhla, v pohybu byla naprosto dokonalá. Při cvičení jí říkávám „vzorná žákyně“ a tomu při své belgické prezentaci nezůstala nic dlužna. Okouzlila i pana rozhodčího, který vážně prohlásil, že Hispánka má vykročeno do TOP ligy a zažertoval, že jednou bude takovým „Tomášem Rosickým“.

 V závěrečném „Ring D´Honneur“ probíhaly tyto soutěže:

• Nejkrásnější pár dne

• Nejkrásnější chovatelská skupina dne

• Nejkrásnější pes belgické rasy

• Nejkrásnější pes skupiny FCI

• Nejkrásnější štěně

• Nejkrásnější mladý pes (fena).

Hispánka jakožto excellent 1 (tzn. V1),  DEBSCUP (CAJC) a BOB postoupila do Showparade hned dvakrát a musím ji pochválit: přestože následkem mnoha oficialit čekání bylo v obou případech opravdu dlouhé, chovala se vzorně. Zde jsme se v řadách organizátorů setkali se známou tváří a došlo nám, že to musí být z Lucemburska, takže země Beneluxu při organizaci kynologických akcí zřejmě úzce spolupracují.

Akce v závěrečném kruhu totiž měly opravdu důstojný charakter: každá ze soutěží byla zahájena slavnostní fanfárou. Každý soutěžící byl zvlášť vyhlášen; za tím účelem moderátor vždy prošel připravenou řadu a obeznámil se s nastoupenými psy. Taktéž shromážděný sbor rozhodčích a dalších VIP  se programu věnoval se zájmem. Za slavnostních tónů byli vyhlašování vítězové každé ze soutěží, kdy pohasla světla a v kuželu reflektorů se objevil vlajkonoš s rozhodčím, no zkrátka paráda.