Celoštátna výstava psov všetkých plemien -  Košice, 17.7. 2005

Výstava byla organizována Slovenskou kynologickou jednotou a Slovenským mysliveckým svazem; velmi překvapivé pro nás bylo zjištění, že jsme na internetu našli on-line přihlášku a přihlášení jejím prostřednictvím stačilo, nebylo třeba zasílat fotokopie průkazů původu! Nevíme o tom, že by některá z výstav konaných na území dřívějšího Československa byla takto progresivní.

Výstava se konala v městské části Barca v areálu Městského parku. V Košicích jsme sice na systém dopravního značení, který by do tohoto parku obecně navigoval, ani na nějaké pro tuto příležitost připravené značení, nenarazili, avšak měli jsme štěstí, jednou jsme se zeptali a bez potíží jsme areál našli. Policistů se na místě vyskytovalo veliké množství a neustále nabádali k opatrnosti, pokud se týká věcí zanechaných ve vozidlech. Dokonce jsme byli svědky toho, jak na parkovišti (podle údajů policie tam bylo až 2 000 automobilů!) dohlíželi, aby si parkující vzájemně neznemožňovali odjezd. Prostě používali mozky a to bylo potěšitelné zjištění.

V našem seriálu O psím vystavování  jsme v díle XI. NA VÝSTAVĚ uváděli, že veškerou dokumentaci vystavovaných psů jsme vždycky získali teprve po jejich předvedení v kruhu (ačkoliv v literatuře bývá uváděno, že do kruhu nastupujeme s deskami, kde je založen nadepsaný formulář posudku a další písemnosti); tak v Košicích jsme skutečně při přejímce psů získali pro každého psa jeho desky s číslem, nadepsanými formuláři diplomu a výstavního posudku.

Jak jsme se již v aktualitách zmiňovali, prostředí parku bylo velmi hezké. Kruhy nebyly nalepeny jeden na druhý a mezi nimi se tyčily stromy. Podle katalogu se výstavy účastnilo něco přes 850 psů. V našem kruhu č. 17 posuzoval slovenský rozhodčí pan Jozef Žumár. Katalog mu přisoudil 43 psů a posuzování bylo poměrně důkladné, došlo i na měření výšky (nikoli ve všech případech). Zahajovali bernští honiči, což je scénář, který osobně upřednostňuji.

Abax od Vrchlického potoka získal ocenění výborný, CAC SR a posléze i BOB. Ihned po něm nastupovala California Lady Alison. Musím konstatovat, že na to, jaké byly zpočátku problémy s jejím temperamentem, je již její způsob prezentace poměrně slušný. Posádka našeho kruhu však byla poněkud v zajetí nezkušenosti vedoucí kruhu i zapisovatelky, které obě zjevně tuto činnost vykonávaly poprvé. Naproti tomu pan rozhodčí byl asi spíše zvyklý, že je mu činnost organizována, což nebyla právě nejpříznivější kombinace, blíže o tom Postřehy z Košic.

Právě při prezentaci Californie se projevily první problémy v kruhu; pan rozhodčí měl evidentně za to, že posuzuje jinou třídu a po zjištění, že California startuje za třídu mladých, začal měnit pokyny, které původně dával zapisovatelce při vyplňování výstavního posudku. Abych to zkrátila: naše fenka byla jediná ve třídě, dostala ocenění výborná, v posudku ani ústně jí nebylo nic vytýkáno, přesto nebyl zadán titul CAJC.

Měli jsme účastníka do „boje“ o vítěze VI. skupiny FCI, neboť Abax byl vítězem plemene, avšak zmatky v našem kruhu v nás zanechaly tak hluboký dojem, že jsme se zpronevěřili naší zásadě propagovat vždy a všude  plemeno bernského honiče. Na závěrečné soutěže jsme nečekali a jeli jsme si prohlédnout úchvatnou Levoču a musím uznat, že tato procházka nás i naše psy bavila více, než výstavní hemžení. Toto rozhodnutí nám zároveň zajistilo jistě šestihodinový náskok, za což jsme si blahořečili zejména v závěrečné fázi cesty domů.