INTERNATIONALE RASSEHUNDE-AUSSTELLUNG Ludwigshafen  6. – 7.8. 2005           

Výstava se konala ve Friedrich-Ebert-Halle; kupodivu tentokrát (ač v Německu je to opravdu  dost  neobvyklé) značení nebylo ideální. Štěstí však při nás stálo, a tak vždycky, když už jsme pomalu začínali propadat panice, objevila se před námi šipka, jež určila další směr jízdy. 

Na výstavě jsme mohli vidět na 250 plemen psů; kupodivu byla opravdu nízká účast vystavovatelů z České republiky: běžně se jich německých výstav zúčastňuje tak kolem šedesáti, tentokrát jich bylo jedenáct. 

Několik kruhů se nacházelo venku, avšak většina jich byla umístěna v hale, náš kruh č. 7 byl mezi nimi. „Erárních“ klecí bylo uvnitř nemnoho, venku jich bylo postaveno více. Kruhy byly dostatečně prostorné, ani kolem nich nebylo nikterak těsno. 

Posuzoval nás německý rozhodčí, pan Dr. Wilfried Peper, spolu se šestnácti dalšími plemeny. Trvalo věčnost, než jsme přišli na řadu; před bernskými honiči se prezentovalo na třicet psů velmi podrobně posuzovaných. Copak Kalinka, ta zůstávala v klidu (všechno neobvyklé ji totiž neobyčejně nadchne), avšak Abax se nehodlal přetrhnout a od rána to dával najevo.  

Nakráčel do kruhu a celou proceduru absolvoval otráveně, s očima výmluvně „v sloup“. Pan rozhodčí jej nechal opakovaně se předvést v pohybu, pokaždé jinak (kolečko, trojúhelník i přímka), ale Abax mu to rozhodně neusnadnil: stále si myslel své a bylo to na něm zatraceně znát. 

To Kalinka, to byla jiná káva: nadšeně vběhla do kruhu, hodila okem, zdali všichni dávají pozor, vlepila panu rozhodčímu vlhkou pusinku a šla „na to“. Líbila se; perfektní hlava, parádní pohyb, skvělé linie, atd. Pan rozhodčí předpověděl, že Cali bude porážet i psy (a opravdu - hned na místě porazila Abaxe). 

Ten si po skončení prezentace milostivě odebral svou tyčinku z buvolí kůže, obdařil Cali pohledem TO TI VÁŽNĚ NEVADÍ, ŽE JSI TRAPNÁ ?!, a sám od sebe se ochotně odebral k Hispánce (ta tentokrát přijela svou smečku jen povzbuzovat a zbyla na ni její obvyklá úloha – usmiřovat Abaxe s Cali) do výstavní klece, kam normálně k ženským zaleze jen z donucení. 

California jakožto BOB soutěžila o vítěze VI. skupiny FCI, avšak na „bednu“ nešla, tam uspěli tradiční kolegové v čele s bassetem. Ovšem to Kalinku nechalo v klidu, jelikož již za sebou měla zcela ojedinělou prezentaci, na kterou byla výslovně pozvána jako nejlepší představitelka plemene švýcarských honičů, více viz výstavní postřehy.