Internationale Hundeausstellung München 26. – 27.2. 2005

              Výstava se konala v olympijské hale; bohužel se nedá říci, že pro účely výstavy psů jde o prostor optimální. Pochválit je ovšem třeba popis s mapkou na vstupním listě, díky kterému jsme ani nepotřebovali časovou rezervu určenou k bloudění po městě.  

            Jak jsme již naznačili, volba výstavního prostoru nebyla z nejšťastnějších. V hale díky uspořádání (vše probíhalo v několika podlažích) nebyl u kruhu přehled o tom, co se právě děje v aréně, kde probíhala Show. Nás to, bohužel, postihlo dvojnásob: jednak zatímco náš kruh byl umístěn do nejvyššího patra, aréna byla situována do patra nejnižšího (kruhů tak moc vzdálených nebylo mnoho), a jednak před započetím posuzování v kruhu se v něm odehrávala klubová výstava Bearded-Collií, jichž bylo ke dvacítce a to začátek vlastního předvádění významně posunulo. Posuzování v našem kruhu končilo dlouho po poledni (všude kolem již bylo pusto) a díky organizační praxi, která byla poslední dobou na německých výstavách nastolena (posudky se vyhotovují během posuzování, avšak zůstávají v dispozici „posádky kruhu“, po celkovém skončení posuzování v kruhu se odnesou k zúřadování a teprve poté se vrátí a rozdají), jsme se málem nestihli zúčastnit soutěže o vítěze  VI. skupiny FCI. 

            Podle katalogu se výstavy zúčastnilo 2 140 vystavovatelů z 12 zemí. K vidění byli psi 223 plemen. Nejvíc vystavovatelů bylo (přirozeně kromě  Německa) z okolních zemí (Rakousko, Itálie a Francie); zástupců České republiky jsme napočítali 46, byli zde však i vystavovatelé z Finska a dokonce z Litvy.  

            V sobotu se vystavovaly skupiny FCI I, III, IV, VI, VII a VIII. Naším kruhem byl kruh č. 6, kde posuzoval rozhodčí pan Josef Pohling (znali jsme ho z výstavy v rakouském Welsu, kde v roce 2003 posuzoval Abaxe od Vrchlického potoka). Tentokrát nás osud svedl dohromady kromě obvyklých plemen s námi v kruhu posuzovaných (kupř. viszla, francouzský tricolor, výmarský ohař) také s foxteriéry. Zajímavý poznatek byl, že ani u jedné varianty foxteriérů jsme nezaznamenali vystavovatele poněkud mladšího věku.  

            Rozměry kruhu byly stísněné (zejména pokud jde o jeho šířku), stejně jako prostor kolem kruhu; tato nevýhoda byla částečně kompenzována tím, že u  kruhu bylo k dispozici pro vystavovatele několik klecí. Povrch kruhu tvořila dlažba (ne interiérová, spíše jako hrbolatě dlážděný chodník), takže to neklouzalo, ale koberec, který jsme viděli v jiných patrech, byl pro účel předvádění psů příznivější.  

Jediný, kdo se nenechal provedením kruhu zaskočit, byl Abax od Vrchlického potoka, ovšem ten je opravdu ostříleným válečníkem. California Lady Alison při předvedení pohybu v kruhu tam, kde měla vykroužit veleúzkou zatáčku, po mně vrhala tázavé pohledy CO MÁ TOHLE ZNAMENAT? Hispania Bencilla zase odmítla vzít na vědomí, že konec kruhu je až v místech, kde jsou rozsypány piliny (kryly poklesek některého z předchozích soutěžících), a prostor pro předvedení v pohybu si zbytečně ještě omezila. 

            Pan rozhodčí se rozhodně nenechal tlačit časem, takže se vyhotovení posudků věnoval s dostatečnou péčí, což jsme ocenili. Není to bohužel pravidlem a někdy si vystavovatel za své peníze odnáší posudek nejen velmi stručný, ale i nečitelný (prostě doslova odbytý).  

Abax od Vrchlického potoka obdržel ocenění V1, Anw. Dt. Ch. VDH, CAC, CACIB, BOB a Bavorský zemský vítěz, California Lady Alison se stala Bavorskou vítězkou mladých a Anw. Dt. Jug. Ch. VDH a Hispania Bencilla byla shledána velmi nadějnou. Pro úplnost dodáváme, že o titul Best of Breed soutěžili California a Abax; Cali se vůbec netrápila tím, že byla poražena, protože od domácích se to tak nebere.  

Jak jsme naznačili v úvodu, soutěž o vítěze VI. skupiny jsme stihli taktak. „Na bedně“ skončili francouzský tricolor, beagle a ridgeback, tedy žádné překvapení.