3. Nationale Rassehunde-Ausstellung Dresden 2006
výstava konaná ve dnech 17. až 18. června 2006 na výstavišti Messe Dresden 

Tuto výstavu jsme zařadili do svého kalendáře poprvé a nelitovali jsme - velmi příjemná je vzdálenost, cesta z Prahy trvá sotva tři hodiny. Přestože byly hlášeny průtrže mračen, kroupy a jiné nepříjemnosti, povětrnostní podmínky se docela vyvedly. Poněkud důslednější byl přístup policistů (německých) na hranici, příčinou bylo MS v kopané. Vůbec prvně jsme  museli předložit pasy psů. 

Nevzpomínám si, že bychom kdy navštívili v Německu výstavu a průjezd městem by nebyl pro tuto příležitost vůbec značen (šipky s logem výstavy bývají zpravidla na každé křižovatce), ale kupodivu jsme nijak netápali a k výstavišti jsme dorazili hladce. Je pravda, že dvě z bran výstaviště Messe Dresden, u kterých jsme zprvu zkoušeli štěstí, byly zavřené a zcela opuštěné (aniž by na nich visela jakákoli informace), ale nakonec se nám to správné parkoviště samo  připletlo do cesty. Dorazili jsme k hlavnímu vchodu a nebýt toho, že před ním již čekali vystavovatelé s klecemi, vůbec bychom netušili, že jsme na správném místě: ani zde jediná zmínka o konání výstavy. 

Účast vystavovatelů z České republiky sice tak docela neodpovídala vzdálenosti od hranic (jejich počet osciluje kolem šedesátky vždy), ale rozhodně byla  podstatně  vyšší, než zastoupení vystavovatelů z dalších cizích států, pro srovnání :

Austrálie                                   1

Belgie                                       8

Dánsko                                      3

Česká republika                        64

Francie                                      4

Holandsko                                  3

Litva                                          1

Polsko                                      18

Rakousko                                   7

Švédsko                                     3

 Ze Slovenska žádní vystavovatelé nedorazili, patrně dali přednost volebním urnám. Katalog sliboval přes 1000 psů 240 ras. 

Výstava se konala v halách; kruhy nebyly z největších, ale byly přijatelné. Koberce byly položeny v pásech vždy  napříč kruhem. Kolem kruhů bylo poměrně dost místa. Bylo zde ovšem výrazně méně diváků, než jsme zvyklí. Výběr chovatelských potřeb byl na standardní úrovni. Žádnou úklidovou službu jsme nepotkali, ale zjevně fungovala, protože jsme tutam narazili na ostrůvky pilin. K dispozici sice byly výstavní klece, ale v minimálním počtu, spoléhat se na ně nešlo. Během doby posuzování v kruzích v čestné aréně probíhaly ukázky agility. Bylo to poblíž našeho kruhu a rádi jsme se podívali. 

Do poslední chvíle nám nebylo známo, kdo bude naše psy posuzovat. Nejde jen o to, že nijak nevyhledáváme rozhodčí, u nichž nemáme zrovna štěstí, problém může nastat hlavně  v případě, když některý rozhodčí by nám přiznal čekatelství víckrát, než je dovoleno (na to jsou regule).  

Byli jsme příjemně překvapeni: posuzoval český rozhodčí pan Josef Němec. I když ponechám stranou skutečnost, že mateřským jazykem se domluvím vždy lépe než cizí řečí (po cca třiceti lekcích), máme k panu Němcovi zvláštní vztah: byl to totiž on, kdo způsobil, že se rádi věnujeme „psímu vystavování“. Na vůbec první výstavě, kterou jsme (s Abaxem) navštívili (byla to MVP v Mladé Boleslavi v září 2003), posuzoval právě pan Němec a Abax v konkurenci   bernských honičů, kteří mi všichni připadali krásní (a jejich majitelé tak zkušení) získal BOB!  Zcela zodpovědně mohu prohlásit, že kdyby tomu tehdy  tak nebylo, nikdo  by nás na výstavě již neviděl, protože jsme netoužili po žádném šampionovi, nýbrž po „náhradě“ za naši milovanou bassetku. Je pravda, že psí výstavy by se bez nás jistě obešly, ale my bychom byli o mnoho ochuzeni, protože je to prostředí, které nás baví. 

Tentokrát byla v „našem“ kruhu posuzována slušná řádka plemen (celkem 16), tak jsme  si zase poněkud rozšířili obzory. A výsledek pro naše barvy? Ten byl překvapivý,  tentokrát totiž  zabodovala Kalinka!  Pan Němec zjevně patří k rozhodčím, kteří ocení exteriérovou a povahovou originalitu (u Kalinky to je překrásná hlava a živý zájem o všechno kolem) i za cenu přimhouření oka nad nikoliv bezchybnou prezentací (naše Cali by opravdu ráda postála v klidu, ale ono jí to někdy prostě  nejde). 

V soutěži o vítěze VI. skupiny FCI jsme měli své želízko: český basset Ares Bassbeauty nám učaroval. Svým zbarvením se tolik podobal bassetce Bára Kamilková stezka, která byla naším prvním dlouhoušatým psem, a byl nesmírně krásný a pohodový. Nakonec sice zaujal druhou pozici (první byl dalmatin), ale nám se zdál nejkrásnější a byli jsme na něho nesmírně pyšní. 

Pořadatelé dávají ve známost, že příští (tedy čtvrtá) národní výstava psů v Drážďanech se bude konat ve dnech 16. a 17. června 2007 a srdečně na ni zvou. 

Cestou zpátky jsme zpočátku poslouchali reportáž z utkání Česká republika – Ghana, ale vývoj zápasu nás nenadchl. Vždycky se mi nesmírně uleví, když opustíme podivnou zónu za hranicemi (doufám, že přání není otcem myšlenky, ale zdá se mi, že výkladních skříní ubývá). Domů jsme dorazili ještě za světla a psi si začali hned hrát na šípkové Růženky. 

18.6. 2006
Radana Menšíková