|
11.
Internationale Zuchtschau Leipzig 2006 – 9.9. 2006
Nationale Zuchtschau Leipzig 2006 – 10.9. 2006
Výstava v Lipsku si získala naše sympatie již
v minulosti z několika důvodů, je pořádána
-
ve skvělém termínu (zatím bylo vždy pěkné počasí),
-
v bezvadném prostoru (autem zajedete prakticky až
k výstavnímu kruhu, tedy pokud přijedete včas) a
-
vždy jde o naprosto špičkově odvedenou práci ze
strany pořadatelů.
Neplatí tu v Německu tak oblíbená praxe vydávat posudky
až odpoledne po jejich zapracování do centrální
databáze. Poměrně přívětivá je vzdálenost z České
republiky (z východních Čech jsme jeli 4 hodiny).
Sponzorů bylo několik a je pravdou, že zvláště Pedigree
si v Lipsku tradičně dává záležet.
Z Německa vstupní listy dostáváme vždy pár dní po
uzávěrce, těsně před výstavou v Lipsku jsme ještě
obdrželi poštou velmi užitečné doplnění: parkovací kartu
(bezplatné parkování přímo v areálu výstavy), rozpis
kruhů a plánek výstaviště s navigací. Průvodní dopis
obsahoval i zdvořile formulované upozornění, že počátek
posuzování v kruzích je tentokrát stanoven na 9. hodinu,
nikoliv na 9.30, a přání mnoha úspěchů na obou
výstavách. Jistě se shodneme, že takové způsoby jsou
mnohem příjemnější, než vykřičníky, zákazy a příkazy.
Při vjezdu do areálu výstavy (ani příjezd doslova na
poslední chvíli nám neznemožnil plynulý průjezd, a to
v této fázi probíhala i veterinární kontrola) jsme navíc
obdrželi kompletní program a velmi podrobný orientační
plánek haly 1, v němž byl zanesen a popsán každý stánek.
Výstavy byly organizovány „proti sobě“ tak, že pro koho
na mezinárodní výstavě byla výstavním dnem sobota, na
národní výstavě vystavoval v neděli. To mělo za následek
dost složitou organizaci závěrečných soutěží, avšak
pořadatelé vše zvládli bravurně. V kruzích se spolu
s výstavními posudky rozdávaly kartičky – „vstupenky“ do
Ehrenringu, které obsahovaly údaj, v kolik hodin
přijdete na řadu (a rozvrh se dodržoval). V halách se
odehrávala menší část posuzování v kruzích, byl tam
Ehrenring a většina stánků s chovatelskými potřebami.
Mnohem příjemnější bylo vystavovat venku a to byl náš
případ po oba dva dny.
Naše fenky jsou ve stejné třídě a my je z pochopitelných
důvodů nenasazujeme proti sobě; v sobotu na mezinárodní
výstavě jsme do kruhu vyslali Californii a v neděli na
národní výstavě Hispanii.
Sobota 9.9. 2006 - mezinárodní výstava
Naším kruhem byl kruh č. 30, v němž posuzovala německá
rozhodčí paní Assenmacher-Feyel, se kterou jsme se ve
výstavním kruhu potkali již potřetí (Kalinka podruhé).
Před námi se prezentovala plemena bloodhound,
artézsko-normandský basset, hrubosrstý vendéeský basset
(velký i malý) a velký modrý gaskoňský honič, bylo tedy
co sledovat. Zvláště gaskoňská honička, bezmála o hlavu
větší než naše feny, byla moc hezkou a milou
dorostenkou. California se předvedla spořádaně a paní
rozhodčí ji odměnila známkou V1, jakož i příslušným
čekatelstvím (Anw.Dt.Ch.VDH, CAC a CACIB) a titulem BOB.
Byli jsme „vyřízeni“ poměrně brzy, protože všechna před
nás zařazená plemena byla rovněž málopočetná, a do
prezentace v závěrečném kruhu zbývalo dost času.
Právě v takovém případě oceníte lipskou výstavu: probíhá
při ní spousta doprovodných programů, jak uvnitř, tak
venku, takže nuda nehrozí, a navíc ta znamenitá
příležitost si odpočinout v autě, případně tam zanechat
již nepotřebné věci. Jednoduše řečeno, výstavní den si
tam fakt užijete. Nakoupili jsme pochoutky pro psy a
nová vodítka (ceny jsou znatelně příznivější, než u nás)
a nechali smečku zdřímnout, což kvitoval zejména Abax.
K Ehrenringu jsme se vypravili s předstihem a sledovali
program před námi. U závěrečného kruhu je řada erárních
klecí postavená na koberci, takže tam pohodlně můžete
odložit psa, který do čestného kruhu nenastupuje.
V soutěži o vítěze skupiny se naše Kalinka probojovala
do pětice nejlepších; „na bednu“ to sice opět
nestačilo, ale na láhev suchého sektu ano. Pochopitelně
jsme ji za takový počin chválili, což ji potěšilo.
Závěr dne se nám nějak nevyvedl, ale příjemné zážitky
z celého dne nepříjemná epizoda překryla pouze dočasně.
O co šlo – měli jsme pár kilometrů za Lipskem
rezervováno ubytování (Landhaus Fleischhauer se na
internetu prezentuje jako hotel, kde se můžete ubytovat
spolu s domácími zvířaty). Přestože na naši objednávku
reagovali e-mailem, kde byl uveden termín a cena
ubytování (60 EURO a 5 EURO za každého psa), den před
výstavou jsme svoji účast potvrdili včetně
předpokládané hodiny příjezdu. Tuto hodinu jsme dodrželi
a na parkovišti nás očekávala ženská osoba s hadrem
v ruce a začala nám vykládat, že s námi nepočítali, když
jsme se neozvali. My ovšem býváme po této stránce vždy
vybaveni (vozíme příslušnou korespondenci vytištěnu
s sebou) a tak otočila a začala vykládat cosi o
problémech a vodě. Když jsem ji upozornila na ceduli
ZIMMER FREI za oknem recepce, žvanila dál a my viděli,
že to nemá cenu. Co naplat, že to celé naprosto
postrádalo smyslu, jediné, co jsme mohli dělat, bylo
kroutit hlavou. Nebylo jednoduché ve večerních hodinách
se třemi psy sehnat nezajištěné ubytování. Nakonec jsme
spali sice poněkud dál od Lipska, ale v moc pěkném
hotelu s velmi příjemnou a chápající obsluhou, což nás
za předcházející příkoří jaksepatří odškodnilo.
Neděle 10.10. 2006 – národní výstava
Tentokrát jsme byli v kruhu č.34 a naším želízkem v ohni
byla Hispánka, Bylo podstatně tepleji, než předcházející
den a program posuzování k nám nebyl tak přívětivý. Před
námi mělo být posouzeno 57 jedinců. Posuzoval nám dosud
neznámý rozhodčí pan Burghard Seibel z Německa.
Odhadovali jsme, že na řadu přijdeme po jedné hodině po
poledni. Slunce si dávalo docela záležet a nebylo před
ním kam uniknout. Ještě že naši psi měli svou boudičku,
velmi ochotně se do ní nasáčkovali a dokonce i Kalinka
byla za odpočinek ve stínu vděčná. Měla jsem obavy, aby
Hispánka nebyla jak spící panna, tak jsem ji čas od času
vyvedla projít se do stínu, ale pokaždé spěchala zpět za
smečkou.
Ukázalo se, že naše odhady byly příliš optimistické, a
to hlavně proto, že čtyři slovenští kopovové (šlo o
jejich klubovou výstavu), kteří byli zařazeni jako
předposlední plemeno, se z nějakých nám ne zcela jasných
důvodů propasírovali do kruhu asi o deset čísel dřív.
Jejich posuzování bylo časově hodně náročné, jelikož pan
Seibel byl důkladný rozhodčí a bylo zřejmé, že milí
kopovové vůbec netuší, co je výstavní kruh a co se po
nich žádá (blíže viz
výstavní
postřehy). Před námi opět nastupovala krásná
dorostenka plemene Grand Bleu de Gascogne (velký modrý
gaskoňský honič), která byla velmi zmožena horkem a na
rozdíl od předchozího dne, kdy se prezentovala moc
pěkně, odmítala naprosto vše, avšak pan rozhodčí měl
pochopení.
Hispánka se proběhla moc hezky, stála jako socha a
líbila se. Pan rozhodčí ale nedal nic zadarmo, takovou
prohlídku chrupu jsem ještě nezažila (ještě že je
Hispánka tak trpělivé stvoření), celé tělo důkladně
prohmatal, čehož jsem se trochu obávala, protože
Hispánka dříve přímo nesnášela, aby se jí na zadní část
těla sahalo (byla ovšem zlatíčko, vydržela to, i když
bylo vidět, že si myslí své). Pan rozhodčí podrobně
vysvětloval, jak psa posoudil a proč. V posudku mne
velice potěšila slova „Elegante rassetypische Hündin“ a
„feines Kopf“.
Tentokrát jsme do prezentace v závěrečném kruhu nečekali
příliš dlouho, bylo to tak akorát na svačinu a
vyzvednutí cen. Čas konání soutěže o vítěze skupiny
uvedený na kartičce, se kterou jsme do Ehrenringu
nastupovali, byl i v neděli dodržen. I z Hispánky jsme
měli velikou radost (i ona vysoutěžila láhev sektu).
Věcných cen od firmy Pedigree obě získaly dost i pro
Abaxe a připočtu-li, co jsme přikoupili, doufám, že ten
půlrok do další výstavy v Německu vyžijeme.
Pokud Vás tyto výstavy zaujaly, poznamenejte si, že
v roce 2007 bude výstavním víkendem v Lipsku 8. až 9.
září! Nebude to ovšem jako letos kombinace mezinárodní a
národní výstavy, nýbrž jen výstava mezinárodní, přičemž
skupiny FCI 1, 3, 9 a 10 se prezentují v sobotu a
skupiny FCI 2, 4, 5, 6, 7 a 8 v neděli.
11. září 2006
Radana Menšíková |
