Naši čtenáři vědí, že výstav v Lucembursku se
zúčastňujeme pravidelně a vracíme se tam moc rádi.
Z minulých reportáží víte i to, že poblíž výstaviště
se nachází hotel Campanile, kde jsou na zvyklí na
psy v jakémkoli množství; pokud cestujete obytným
vozem či s přívěsem, máte k dispozici parkoviště
přiléhající k výstavní hale. Počítat s nějakým tím
dnem navíc a cestou se někde stavit, můžeme všem jen
doporučit. Na výběr máte Belgii, Holandsko i Francii
(my jsme takhle pro sebe objevili Alsasko – je to,
pravda, trochu z ruky, ale stojí to za to!).
Výstavy se konají na lucemburském výstavišti LUXEXPO,
které se nachází ve čtvrti Kirchberg poblíž letiště.
Pochvalně se musím vyjádřit o vstupním listě, který
vždy obsahuje nejen přehledný plánek s příjezdovými
komunikacemi (od Liége, Amsterdamu a Maastrichtu, od
Trieru a Frankfurtu, od Saarbrückenu, od Metz a
Strasbourgu, od Paříže a Longwy a konečně od
Brusselu), ale i řadu praktických upozornění, mimo
jiné i na počátek letního času.
Letos nám velice nepřálo počasí. Cestou tam jsme
pětkrát projeli vydatnou průtrží mračen; kolikrát
nebylo vůbec vidět, kam jedeme a bylo i otázkou
štěstí, že jsme nesjeli z cesty. Ukázalo se, jak
kvalitní je německé dopravní značení. Vybrali jsme
si novou trasu, o níž jsme předpokládali, že bude
kratší (což jsme se ovšem přepočítali) a neznali
jsme ji. Jeli jsme v noci a přes problémy s lijákem
jsme ani jednou nezabloudili.
LUXEXPO je klasická výstavní hala, která velmi dobře
umožňuje pořádání výstav psů. Pohodlí významně
zvyšuje dostatečné množství výstavních boxů pro psy
- bývá jich tolik, že nejsou nikdy všechny obsazeny.
Je nadmíru uspokojivé, že se vůbec nemusíte
soustředit na dozor nad svými věcmi. To oceníte
zvláště v momentě, kdy postupujete do Showparade;
necháte všechno tak, jak to je a vždycky se se svými
věcmi shledáte. Za příjemné je třeba označit i další
vymoženosti, např. péči o čistotu prostor výstaviště
až do odpoledních hodin (na toaletě nemusíte lovit
po kapsách žádné drobné) i sortiment prodávaných
chovatelských potřeb.
Letos byla výstava obzvlášť hojně navštívena a jako
obvykle pro každý výstavní den byl vydán samostatný
katalog (naším výstavním dnem byla neděle). Podle
katalogu bylo celkem v průběhu obou výstavních dní
posouzeno bezmála 5 000 psů, kdo přijel na poslední
chvíli, těžko hledal místo k parkování. To mělo vliv
i na příchod k výstavní hale, u vchodu se tvořila
fronta v poněkud větším rozsahu, než bývá obvyklé.
Taktak jsme stihli začátek posuzování, které začalo
na minutu přesně. V důsledku dešťových srážek byly
trávníky přiléhající k parkovišti hodně rozbahněné,
na první pohled to však nebylo příliš patrné a
pečlivá úprava srsti psů vzala v nejednom případě
za své.
Pokud jde o vystavované psy, tradičně jich nejvíce
pocházelo z Francie (1336), Německa (1113) a Belgie
(867). Z České republiky se prezentovalo 68 psů, ze
Slovenska pouze 2. Nejméně (tedy po jednom) byly
zastoupeny státy jako Austrálie, Estonsko a Irsko.
Kruhů bylo 31, jedinou zástupkyní rozhodčích z České
republiky byla paní Olga Dolejšová, která posuzovala
plemeno Cavalier King Charles Spaniel. Na našeho
rozhodčího pana Harriho Lehkonena z Finska vycházelo
posouzení 71 psů.
Řada vystavovatelů bere akci jako společenskou
záležitost a není nijak neobvyklé, že si krátí
chvíle čekání povídáním u vína, zvláště Francouzi si
na to potrpí a jelikož do Lucemburska jich jezdí
velké množství, je tam takových skupinek k vidění
pěkná řádka. Je pravdou, že tento rys dodává výstavě
poněkud uvolněnou atmosféru, což je příjemné
zpestření, rozhodně zde vládne pramálo nervozity. I
tentokrát jsme potkali řadu známých tváří, s nimiž
se často potkáváme ve výstavním kruhu nejen
v Lucembursku, ale i v Německu. Program v čestném
ringu začínal hned se začátkem výstavy, nejprve byla
předváděna demonstrace agility, na ni navazovaly
soutěže Junior handling, jakož i další obvyklý
program.
Patřili jsme mezi ty, kdo dorazili ke kruhu doslova
na poslední chvíli. Díky tomu naše fenky neměly
možnost si kruh po svém prosmýčit a při předvedení
se příliš zajímaly o pachové stopy. Na rozdíl od
většiny výstav pořádaných v Německu dostanete
v Lucembursku věcné ceny; krásný pohár, letos
v barvě červené, si za CACIB odnesla California a
stejný, v poněkud menším provedení, za CACIB Reservé
získala Hispania.
Cestou zpátky nás potrápily lokální mlhy, které byly
zvláště za tmy hodně nepříjemné a hlavně pokaždé,
když jsme z jedné takové mlhy vyjeli, zakrátko nás
čekala další. Někteří řidiči velice spěchali i za
podstatně snížené viditelnosti, ale zřejmě své síly
nepřeceňovali, protože nehodu jsme nepotkali.
26.3. 2006
Radana Menšíková
