Mezinárodní výstava psů všech plemen České Budějovice
19.-20.4. 2008

 

Na výstavu do Českých Budějovic již Kalinka byla jednou přihlášena, avšak z důvodů, jež fenkám čas od času v prezentaci zabrání, se jí nezúčastnila; po této stránce to letos dopadlo výborně, avšak celý týden jsme s napětím poslouchali předpověď počasí, která nevěstila nic dobrého. Dělali jsme si starosti, protože švýcarští honiči patří mezi plemena, která se tradičně v Českých Budějovicích prezentují ve venkovním kruhu.

Od nás z  Podkrkonoší je na jih Čech cesta dlouhá předlouhá, takže jsme odjížděli uprostřed noci. Na výstavišti v Českých Budějovicích je hodně sympatické, že se dá parkovat uvnitř areálu, chtěli jsme tedy zaujmout parkovací místo u našeho kruhu; podařilo se. Při příjezdu na místo nepršelo, ale nic hezkého obloha neslibovala.

Kruh jsme měli umístěn u jednoho z pavilonů - od jeho stěny jej oddělovala dost široká ulička, takže jsme se v ní mohli zabydlet a přesto se dalo pohodlně procházet; ulička byla krytá přesahem střechy, což se ukázalo být praktické. Švýcarští honiči uzavírali seznam plemen předváděných v kruhu 32. Honiče zastupovala i plemena, jež bývají k vidění málokdy (honič bosenský hrubosrstý a honič sedmihradský); jinak v našem kruhu byli brakýři (alpský, rakouský a štýrský), barváři (hannoverský a bavorský), porcelaine, otterhound, slovenský kopov a modrý gaskoňský baset, takže opravdu pestrá a zajímavá podívaná.

Pokud máme zprávy od vystavovatelů, jejichž kruhy byly umístěny uvnitř, ti příliš spokojeni nebyli (malé kruhy a nedostatek místa kolem nich). Je pravda, že u některých plemen je hodně nešťastné, nemají dost místa pro předvedení pohybu, to známe také; pokud z jednoho konce na druhý uděláte sotva pár kroků, elegance pohybu psa je tatam.

Ještě před začátkem posuzování v kruhu jsme dostali smutnou zprávu, že Bandiére nepřijede. Bylo nám to líto, ale hlavně, že šlo o potíže jen technického rázu. Přibližně hodinu po začátku posuzování se strhla průtrž mračen, takže prezentace byla na chvíli přerušena.  Alabastr nastoupil jako první švýcarský honič (pes z třídy dorostu nedorazil). Jeho prezentaci se ještě dá ledasco vytknout (některé kousky si mohl opravdu odpustit), ale exteriérem přesvědčil: získal své první ocenění CAJC! Jeho nápady paní rozhodčí Věra Dvořáková zhodnotila konstatováním, že je to ještě „blázen před vojnou“.

Ovšem Kalinka! Ta nás tedy notně překvapila: snad prvně v životě při předvádění v postoji neposkakovala, nepřešlapovala a nevrtěla se, dokonce má v posudku uvedeno, že se výborně prezentuje v postoji i v pohybu, no sláva (její 26. výstava)! Vyplatilo se jí to, protože zase jednou dosáhla na titul BOB.

Výstava tedy byla pro nás úspěšná, nakonec ani to počasí nebylo nejhorší. Nakoupili jsme dárky zbytku smečky (tentokrát nic praktického, opravdu jen pochoutky) a vydali jsme se domů. Náš mladý čekatel se cestou obratně vysunul z koženého obojku (k tomu ani nepotřebuje žádnou pomoc, takže Cali z toho ani neměla oplétačky) a pochutnal si na něm. Nebyl první (rozkousaný obojek); pán, který nám je vyrábí, mi prozradil, co  je na nich tak chutného: jsou napuštěny jelením sádlem.