Hájemství bernských honičů :: Bohemia Hill

Bernský honič úspěchy

!!!   IDEAL BOHEMIA HILL je nový SVĚTOVÝ VÍTĚZ 2023 a nový ŠVÝCARSKÝ VÝSTAVNÍ ŠAMPION   !!!

 

 

Více »

Bernské povídání

EXPO CAC 2010 Langenthal

22.01.2011

Pro švýcarské chovatele je účast na klubové výstavě zvlášť prestižní záležitostí a úspěch na klubovce má v jejich očích daleko vyšší hodnotu, než úspěch kdekoli jinde (včetně výstav světových i evropských). Klubová výstava  CAC Laufhundeschau 2010 se konala ve městě Langenthal první červnovou neděli.

 

Blossom vpravo

22.01.2017zoom

Blossom vpravo

Czardas

22.01.2017zoom

Czardas

třída otevřená feny

22.01.2017zoom

třída otevřená feny

třída mladých feny

22.01.2017zoom

třída mladých feny

Czardas, Candy, Czari

22.01.2017zoom

Czardas, Candy, Czari

22.01.2017zoom

Účast

V Langenthalu se sešlo 112 vystavovatelů a 127 psů (aby počty vyšly, třeba doplnit, že kromě švýcarských honičů se zúčastnilo i 9 Dachsbracken); šest vystavovatelů bylo ze zahraničí - z Německa, z Holandska a z České republiky.

Celkem bylo přihlášeno 118 švýcarských honičů (z toho 15 nízkonohých); jedinou formou, která na výstavě vůbec nebyla zastoupena, byl honič jurský nízkonohý. Zatímco u nás jsou nejvíce oblíbeni honiči bernští (v Langenthalu jich bylo přihlášeno 19), v zemi původu jsou to honiči jurští (těch bylo 35) a luzernští (39).

Přejímka psů

Přejímka psů byla něčím úplně jiným, než co známe: nešlo o pouhé prolistování pet pasu a kontrolu očkování (pasy psů po nás vlastně ani nikdo nechtěl). Každý pes vystoupal na „rampu“, aby přejímku provádějící veterinář jej měl jako na vyšetřovacím stole, a byl podroben důkladné prohlídce: oči, uši, krční uzliny, břicho a okolí konečníku.

Uspořádání

V hale bylo připraveno pět kruhů velkorysých rozměrů a byly tu rozmístěny dlouhé stoly s lavicemi, kde vystavovatelé družně debatovali. Začínalo se „pünktlich“. Přestože  rozhodčí měl k ruce posádku kruhu, prakticky veškerý kontakt s vystavovateli obstarával sám.

Posouzení

Postup při posouzení v kruhu byl poněkud odlišný, než jsme zvyklí. Nebyli posouzeni napřed psi a pak feny, nýbrž postupovalo se podle tříd a v rámci každé třídy se nejprve prezentovali psi a potom feny. Zvláštností bylo i to, že v katalogu se neuváděla celá jména psů, názvy chovatelských stanic scházely.

Zahajovala štěňata 3 až 6 měsíců (Welpenklasse); v této třídě se prezentovali tři sourozenci, pejsek a dvě fenky. A nebylo to nějaké zvykání na výstavní kruh, pan rozhodčí k nim sice přistupoval zkušeně, citlivě a příjemně, kupř. se s majitelem dohodl, zdali se má pustit do prohlídky chrupu sám se vším všudy, či raději spolupracovat s majitelem, aby štěňata zůstala co nejvíce v pohodě, ale jinak prohlídka byla stejně důkladná, jako v případě ostatních tříd a posudky štěňat jsou také tak podrobné.

Pokud jde o samotné předvedení, nejprve se všichni v téže třídě posuzovaní společně v kruhu prošli – rozhodčí vyžadoval poměrně pomalou chůzi – pak se začalo s posouzením v postoji. Každý jedinec byl individuálně posuzován minimálně deset minut;  striktní postoj bez hnutí sice vyžadován nebyl, ale velmi dobře vypadalo, když psi v klidu vydrželi. Během diktování posudku pan rozhodčí několikrát vstal a opakovaně přistupoval ke psu, každé partii byla věnována samostatná pozornost.

Některým psům se příliš nezamlouvalo měření (měřila se nejen výška v kohoutku, nýbrž i délka těla, zjišťovaly se všechny proporce podle standardu), pan rozhodčí se snažil v takovém případě se psem rozumně dohodnout, aby ho nějak „nerozhodil“. Pokud se měření hned napoprvé nepodařilo v klidu, prohodilo se pořadí, pes se šel projít ven, aby přišel na jiné myšlenky a při druhém pokusu se vždy všechno v klidu zvládlo.

Rozhodčí si zpravidla udělal úsudek o pořadí a známkách v rámci třídy hned při posouzení v postoji – další předvádění v pohybu se konalo jen na jeho pokyn, pokud se ještě přece jen rozhodoval mezi některými jedinci. Výsledek se každý dozvěděl nejprve na tabuli; při rozdávání písemných posudků (celostránkových, psaných rukou a i pro nás čitelných!) rozhodčí svůj verdikt ústně srozumitelně a dostatečně odůvodnil.

Překvapením bylo, že po tomto posouzení bylo posuzování v kruzích u konce, žádné další běhání, žádný BOB, žádný BIS, žádné další soutěže - jedinou výjimkou byly chovatelské skupiny. 

Chovatelské skupiny

Tato soutěž byla pro nás velkým zážitkem. Bylo evidentní, že jí chovatelé přikládají opravdu velký význam. Přihlášeno bylo celkem 9 chovatelských skupin (4x honiči jurští, 3x luzernští, 1x bernští a 1x bernští nízkonozí). Posuzování se zúčastnili všichni rozhodčí výstavy, celkem jich bylo pět.

Každá chovatelská skupina prošla před skupinou rozhodčích celkem třikrát a celkem třikrát byla ohodnocena - každý rozhodčí vždy přidělil příslušnou známku (stupnice 1 až 5), vše v poměrně rychlém sledu. Rozhodčí rozhodli někdy stejně jako minule, někdy jinak, podle dojmu v tom kterém kole. Byl vyhlášen vítěz – chovatelská skupina luzernských honičů „vom Weisshorn“ a chovatel si odnesl hlavní cenu.

Celkový dojem 

Náš dojem z klubové výstavy je veskrze pozitivní a máme radost z této zkušenosti. Překvapením pro nás bylo, jaký rozdíl je mezi touto výstavou a výstavami, které běžně navštěvujeme jak u nás, tak v zahraničí. Ve Švýcarsku totiž vůbec nešlo o žádnou SHOW, výstava měla spíše charakter pracovního setkání, které s ohledem na důkladné vypracování výstavních posudků poskytne klubu bezprostřední aktuální informace o úrovni chovu zejména v zemi původu, ale nejen tam, také psi zahraničních vystavovatelů mají moc pěkné výsledky.

Jak to bylo v kruhu bernském

Z 19 bernských honičů jich dorazilo 18; plná třetina pocházela z chovatelské stanice Bohemia Hill: ve třídě štěňat se prezentovali tři sourozenci Coral, Candida a  Czari, v mezitřídě Bouclier a ve třídě otevřené Alabastr a Blossom. Dalším českým želízkem v ohni byla Bregje Fan de Hegedyk, naše Bijou.

Známkou velmi dobrá se vůbec nešetřilo a majitelé ji rozhodně nevnímají jako špatné ohodnocení, jsou s ní vesměs velice spokojeni (byla udělena celkem šestkrát). Prioritou v zemi původu rozhodně není mohutnost, vítězí psi spíše lehčího typu a elegantního pohybu, kteří v sobě mají větší díl noblesy tohoto plemene. Vítána je kohoutková výška někde uprostřed rozpětí daného standardem, horní hranice není příliš ceněna. Ostatně pan rozhodčí to formuloval naprosto jasně: pro práci ve vysokohorském terénu, kam švýcarští honiči patří, se mohutní psi jaksi nehodí. 

Bernské výsledky:

T ř í d a   š t ě ň a t

Coral (Bohemia Hill) – velmi nadějný 1

Czari (Bohemia Hill) – velmi nadějná 1

Candida (Bohemia Hill) – velmi nadějná 2

T ř í d a   m l a d ý c h

Dipsy – velmi dobrá 2

Finet – velmi dobrá 3

Bregje (Fan de Hegedyk) – výborná 1,  CAC - klubová vítězka mladých

Farah – velmi dobrá 4

M e z i t ř í d a

Cantu – výborný 1, CAC – klubový vítěz

Bouclier (Bohemia Hill) – velmi dobrý 2

T ř í d a   o t e v ř e n á

Daro –výborný 2, res. CAC

Cliff – výborný 3

Elik – výborný 1, CAC – klubový vítěz

Alabastr (Bohemia Hill) – velmi dobrý

Cloe – výborná 1, CAC – klubová vítězka

Blossom (Bohemia Hill) – výborná 2, res. CAC

Desy – velmi dobrá

Eria – výborná 4

Akkie – výborná 3 

 

Pro Zpravodaj KCHŠH JUDr. Radana Menšíková

 

 

 

All right reserved Copyright: JUDr. Radana Menšíková 2008 - 2017                                                                    JustLogin | Webové aplikace, design, hosting.