V pondělí jsme si udělali výlet do Krkonoš. Jak známo, tam část roku žije Fellow (Fair Lady Bohemia Hill), dcera naší Bijou a Bodieho. Fellow bude letos sedm let. Její majitelka Hanka na nás už čekala a společně jsme si udělali vycházku k Mumlavskému vodopádu. Počasí bylo hodně letní, ale cesta lesem byla příjemná. Bylo znát, že Fellow je tam doma, znala trasu a na každém rozcestí, kde nepřicházela v úvahu pouze jedna možnost, se zastavila a čekala, kudy se vydáme.

Krásné zprávy přišly z Finska! Hamied byl dnes na výstavě a vedl si náramně. Když byl v kruhu, zrovna hustě pršelo, což ho samozřejmě nebavilo. Přesto se předvedl moc pěkně a vyběhal si krásné ohodnocení:

NÁRODNÍ VÝSTAVA psů všech plemen Ristiina 9.7.2022

Hamied Bohemia Hill (třída otevřená): V1, CAC, BOB

Rozhodčí: paní Leni Finne (Finsko)

Máme velikou radost a gratulujeme majitelům Sonje a Terovi! 

V Klatovech se Habbielce daří! Loni tu měla výstavní premiéru a rovnou z toho byl Národní vítěz! Letos si to tedy zopakovala:

NÁRODNÍ VÝSTAVA Klatovy 2.7.2022

CH Habbiela Bohemia Hill (třída vítězů): V1, CAC, Národní vítěz, Best of Opposite sex

Rozhodčí: pan MUDr. Tadeáš Maślanka

Děkujeme Lucce za perfektní prezentaci, Habbielka nám udělala velikou radost, gratulujeme, paráda!

Kdo občas sleduje zprávy z Hájemství bernských honičů, ví, že Iggy je štěňátko naší Meiry, které asi nejčastěji ze všech píše domů. S jeho majitelem Igorem se známe pomalu dvacet let a patří mezi naše dobré přátele. Není tudíž divu, že Iggy o sobě dává tolik vědět, a to k naší velké radosti. Dnes ráno jsem dostala tuhle fotku z první ranní procházky a domluvili jsme se, že za týden k nám Iggýsek s majiteli přijede na návštěvu. Moc se na ně těšíme a jsme zvědaví, jestli nás ten kluk ušatá pozná a vzpomene si, jak tu na zahradě se sourozenci řádil.

Předpověď počasí slibovala čím dál větší vedro a Ajdíkova maminka Meira zůstala doma. Ajdíček nás na výstavě přivítal bouřlivě a podle Moničky to znamená, že si nás pamatuje. Když se na toho urostlého fešáka podívám, těžko uvěřit, že vážně před rokem byl ještě u nás jako bernské miminko. Ajdík šel do kruhu hned s první dávkou pejsků, bylo jich pět. Na to ještě není zvyklý, naše plemeno je málopočetné a tolik soutěžících se nesejde jinde, než na výstavě pořádané klubem. Mimochodem pět psů by si zasloužilo výstavní kruh patřičných rozměrů, zvláště jde-li o psy lovecké. Vedle delegované paní rozhodčí tam byla ještě jedna paní, o níž jsme se později dozvěděli, že to je rozhodčí, která si rozšiřuje aprobaci na všechna plemena. Za dvacet let jsme se svými psy absolvovali stovky výstav v mnoha zemích, ale tohle jsme ještě neviděli.