N E W S F L A S H ! CELER CERVARIUS (BODIE) = WORLD WINNER + HUNGÁRIA JUNIOR CHAMPION!
Our achivements - titles:
4x World Winner, 4x Champion International d´Exposition, 14x Champion, 4x Juniorchampion, 2x Veteran Champion, 2x I.BIS -Best Puppy, II. BIS - Best Veteran, I. BOG, II.BOG, IV.BOG,
Pro švýcarské chovatele je účast na klubové výstavě zvlášť prestižní záležitostí a úspěch na klubovce má v jejich očích daleko vyšší hodnotu, než úspěch kdekoli jinde (včetně výstav světových i evropských). Klubová výstava CAC Laufhundeschau 2010 se konala ve městě Langenthal první červnovou neděli.
Účast
V Langenthalu se sešlo 112 vystavovatelů a 127 psů (aby počty vyšly, třeba doplnit, že kromě švýcarských honičů se zúčastnilo i 9 Dachsbracken); šest vystavovatelů bylo ze zahraničí - z Německa, z Holandska a z České republiky.
Celkem bylo přihlášeno 118 švýcarských honičů (z toho 15 nízkonohých); jedinou formou, která na výstavě vůbec nebyla zastoupena, byl honič jurský nízkonohý. Zatímco u nás jsou nejvíce oblíbeni honiči bernští (v Langenthalu jich bylo přihlášeno 19), v zemi původu jsou to honiči jurští (těch bylo 35) a luzernští (39).
Přejímka psů
Přejímka psů byla něčím úplně jiným, než co známe: nešlo o pouhé prolistování pet pasu a kontrolu očkování (pasy psů po nás vlastně ani nikdo nechtěl). Každý pes vystoupal na „rampu“, aby přejímku provádějící veterinář jej měl jako na vyšetřovacím stole, a byl podroben důkladné prohlídce: oči, uši, krční uzliny, břicho a okolí konečníku.
Uspořádání
V hale bylo připraveno pět kruhů velkorysých rozměrů a byly tu rozmístěny dlouhé stoly s lavicemi, kde vystavovatelé družně debatovali. Začínalo se „pünktlich“. Přestože rozhodčí měl k ruce posádku kruhu, prakticky veškerý kontakt s vystavovateli obstarával sám.
Posouzení
Postup při posouzení v kruhu byl poněkud odlišný, než jsme zvyklí. Nebyli posouzeni napřed psi a pak feny, nýbrž postupovalo se podle tříd a v rámci každé třídy se nejprve prezentovali psi a potom feny. Zvláštností bylo i to, že v katalogu se neuváděla celá jména psů, názvy chovatelských stanic scházely.
Zahajovala štěňata 3 až 6 měsíců (Welpenklasse); v této třídě se prezentovali tři sourozenci, pejsek a dvě fenky. A nebylo to nějaké zvykání na výstavní kruh, pan rozhodčí k nim sice přistupoval zkušeně, citlivě a příjemně, kupř. se s majitelem dohodl, zdali se má pustit do prohlídky chrupu sám se vším všudy, či raději spolupracovat s majitelem, aby štěňata zůstala co nejvíce v pohodě, ale jinak prohlídka byla stejně důkladná, jako v případě ostatních tříd a posudky štěňat jsou také tak podrobné.
Pokud jde o samotné předvedení, nejprve se všichni v téže třídě posuzovaní společně v kruhu prošli – rozhodčí vyžadoval poměrně pomalou chůzi – pak se začalo s posouzením v postoji. Každý jedinec byl individuálně posuzován minimálně deset minut; striktní postoj bez hnutí sice vyžadován nebyl, ale velmi dobře vypadalo, když psi v klidu vydrželi. Během diktování posudku pan rozhodčí několikrát vstal a opakovaně přistupoval ke psu, každé partii byla věnována samostatná pozornost.
Některým psům se příliš nezamlouvalo měření (měřila se nejen výška v kohoutku, nýbrž i délka těla, zjišťovaly se všechny proporce podle standardu), pan rozhodčí se snažil v takovém případě se psem rozumně dohodnout, aby ho nějak „nerozhodil“. Pokud se měření hned napoprvé nepodařilo v klidu, prohodilo se pořadí, pes se šel projít ven, aby přišel na jiné myšlenky a při druhém pokusu se vždy všechno v klidu zvládlo.
Rozhodčí si zpravidla udělal úsudek o pořadí a známkách v rámci třídy hned při posouzení v postoji – další předvádění v pohybu se konalo jen na jeho pokyn, pokud se ještě přece jen rozhodoval mezi některými jedinci. Výsledek se každý dozvěděl nejprve na tabuli; při rozdávání písemných posudků (celostránkových, psaných rukou a i pro nás čitelných!) rozhodčí svůj verdikt ústně srozumitelně a dostatečně odůvodnil.
Překvapením bylo, že po tomto posouzení bylo posuzování v kruzích u konce, žádné další běhání, žádný BOB, žádný BIS, žádné další soutěže - jedinou výjimkou byly chovatelské skupiny.
Chovatelské skupiny
Tato soutěž byla pro nás velkým zážitkem. Bylo evidentní, že jí chovatelé přikládají opravdu velký význam. Přihlášeno bylo celkem 9 chovatelských skupin (4x honiči jurští, 3x luzernští, 1x bernští a 1x bernští nízkonozí). Posuzování se zúčastnili všichni rozhodčí výstavy, celkem jich bylo pět.
Každá chovatelská skupina prošla před skupinou rozhodčích celkem třikrát a celkem třikrát byla ohodnocena - každý rozhodčí vždy přidělil příslušnou známku (stupnice 1 až 5), vše v poměrně rychlém sledu. Rozhodčí rozhodli někdy stejně jako minule, někdy jinak, podle dojmu v tom kterém kole. Byl vyhlášen vítěz – chovatelská skupina luzernských honičů „vom Weisshorn“ a chovatel si odnesl hlavní cenu.
Celkový dojem
Náš dojem z klubové výstavy je veskrze pozitivní a máme radost z této zkušenosti. Překvapením pro nás bylo, jaký rozdíl je mezi touto výstavou a výstavami, které běžně navštěvujeme jak u nás, tak v zahraničí. Ve Švýcarsku totiž vůbec nešlo o žádnou SHOW, výstava měla spíše charakter pracovního setkání, které s ohledem na důkladné vypracování výstavních posudků poskytne klubu bezprostřední aktuální informace o úrovni chovu zejména v zemi původu, ale nejen tam, také psi zahraničních vystavovatelů mají moc pěkné výsledky.
Jak to bylo v kruhu bernském
Z 19 bernských honičů jich dorazilo 18; plná třetina pocházela z chovatelské stanice Bohemia Hill: ve třídě štěňat se prezentovali tři sourozenci Coral, Candida a Czari, v mezitřídě Bouclier a ve třídě otevřené Alabastr a Blossom. Dalším českým želízkem v ohni byla Bregje Fan de Hegedyk, naše Bijou.
Známkou velmi dobrá se vůbec nešetřilo a majitelé ji rozhodně nevnímají jako špatné ohodnocení, jsou s ní vesměs velice spokojeni (byla udělena celkem šestkrát). Prioritou v zemi původu rozhodně není mohutnost, vítězí psi spíše lehčího typu a elegantního pohybu, kteří v sobě mají větší díl noblesy tohoto plemene. Vítána je kohoutková výška někde uprostřed rozpětí daného standardem, horní hranice není příliš ceněna. Ostatně pan rozhodčí to formuloval naprosto jasně: pro práci ve vysokohorském terénu, kam švýcarští honiči patří, se mohutní psi jaksi nehodí.
Bernské výsledky:
T ř í d a š t ě ň a t
Coral (Bohemia Hill) – velmi nadějný 1
Czari (Bohemia Hill) – velmi nadějná 1
Candida (Bohemia Hill) – velmi nadějná 2
T ř í d a m l a d ý c h
Dipsy – velmi dobrá 2
Finet – velmi dobrá 3
Bregje (Fan de Hegedyk) – výborná 1, CAC - klubová vítězka mladých
Farah – velmi dobrá 4
M e z i t ř í d a
Cantu – výborný 1, CAC – klubový vítěz
Bouclier (Bohemia Hill) – velmi dobrý 2
T ř í d a o t e v ř e n á
Daro –výborný 2, res. CAC
Cliff – výborný 3
Elik – výborný 1, CAC – klubový vítěz
Alabastr (Bohemia Hill) – velmi dobrý
Cloe – výborná 1, CAC – klubová vítězka
Blossom (Bohemia Hill) – výborná 2, res. CAC
Desy – velmi dobrá
Eria – výborná 4
Akkie – výborná 3
Pro Zpravodaj KCHŠH JUDr. Radana Menšíková
All right reserved Copyright: JUDr. Radana Menšíková 2008 - 2017 JustLogin | Webové aplikace, design, hosting.