Těší nás pozdravy od našich štěňátek, které jako každoročně dostáváme. Majitelé zpravidla k fotografii připíší pár řádků, jak se jejich miláčkové mají. Vzhledem k tomu, že náš první vrh přišel na svět už před více než patnácti lety, dostáváme pozdravy i od majitelů, kteří se bohužel už se svými berňáčky rozloučili. Na jednu stranu to bývá smutné, ale co naplat, tak to na světě chodí. Zároveň je to sdělení o lásce až za hrob. Všem majitelům za jejich pozdravy moc děkujeme. Jelikož v naší chovatelské stanici se tady v Podkrkonoší už žádná štěňátka nenarodí, moc to pro nás znamená a vážíme si toho. Našich štěňátek nebylo mnoho, pamatujeme si každé a milujeme je všechna napořád. 

Ve Finsku začala před pár týdny pořádná zima. Oiva a Hamied si na ni zvykají. Rodina jezdí každý víkend na lov a kluci zajíce pronásledují, je to jejich oblíbená práce jako loveckých psů. Oiva a Hamied lov milují. Počet zajíců v přírodě klesá, proto se pokaždé nestřílejí. Psi trénují a zajíci žijí dál. Ve Finsku je lov záležitostí velice populární, věnuje se mu mnoho lidí. Problémem jsou vlci; může docházet k nehodám jak se psy, tak s auty. Naštěstí v oblasti, kam jezdí lovit Oiva s Hamiedem, tyto problémy nejsou aktuální.

Jak tady ráda opakovaně píšu, Iggy je "naším" štěňátkem, které nám píše snad nejvíc často. Samozřejmě, je to i tím, že s jeho majitelem Igorem se dobře známe, je to už dvacet let. Předchůdkyní Iggyho byla v rodině Kometka (Cométte Syrinx Bohemia), holčička z chovu naší kamarádky Jarušky. Dožila se patnácti let. Stejně jako Kometka je i Iggýsek zvyklý s rodinou všude jezdit, ať už jde o letní dovolené, nebo běžné výlety. Na podzim nám pravidelně posílal pozdravy z návštěv šlechtických sídel. Tím nás samozřejmě inspiroval a těšíme se, že si podobné výlety uděláme co nevidět také.

Dostali jsme pozdrav od Habbielky. Trochu závidí své mamince Meiře, že má co by kamenem dohodil zoologickou zahradu a vidí tam vždycky hodně zajímavých zvířátek. My ovšem víme, že Habbielka má zase spoustu překrásných koníků a ti dokonce do její rodiny patří, nemusí za nimi nikam jezdit. Habbi má taky "sestřičku" porcelánku Almičku, takže se opravdu nenudí. Někdy Habbielka trochu zlobí, je to totiž celá mamča Meira, s nimi to tak prostě je. Jsou krásné, ale chytré jako opice a mají svou hlavu...

Byli jsme tuhle na návštěvě u našich přátel (skutečných, žádná virtuální realita). Naše ne zrovna poslušností překypující duo Meiru a Finche jsme museli nechat doma, přestože náš vnouček Axík je jejich synovečkem (mohl by totiž od nich chytit nechtěné móresy). Axwelovým tatínkem je Meiry a Finche starší bráška Eared Elf Bohemia Hill. Axíček podle mínění Jirky a Alenky není vychovaný tak, jako Elfíček, ale naše dvojčata by od něj přesto měla co opisovat. My jsme Axíka obdivovali a na chvíli jsme si představovali, jakou bychom měli s Meirou a Finýskem Havaj, kdyby po pokynu NA MÍSTO neopustili pelíšky. Na to by nám ale naše přidrzlá Meira mohla říci CO JSTE SI VYCHOVALI, TO MÁTE...