Naše štěňátka za sebou mají velký návštěvní víkend a my pro ně máme jen slova chvály a uznání. Předně: žádné obavy z neznámého, všichni se odvážně hrnuli vstříc lidem, které viděli poprvé! Pro nás pak prckové měli vzácné pochopení, nechali nás s přáteli příjemně popovídat, rozhodně nemuseli mít slovo první ani poslední. Zkrátka když přimhouříme oko nad neúnavným rozvazováním tkaniček u bot, můžeme po pravdě konstatovat, že se chovali vzorně! A jak to v životě štěněcím chodí, tohle byl náš poslední kompletní víkend, příští týden nás milá štěňátka začínají opouštět... Ale to bude až na konci týdne, kdo by na to myslel už dnes!

Včera štěňátka navštívila Cookie; jako většina dospělých berňáků se před prcky nejraději schovávala na křesle, na které neumějí vylézt. Tolik mladického nadšení na ni jako na usedlou dámu zkrátka bylo příliš. Jelikož naše milá štěňátka mají společenské styky s velkými psy na denním pořádku, nijak nám to nevadilo; za důležitější považujeme co nejvíce kontaktů štěňat s lidmi a po této stránce byli prckové saturováni v míře opravdu dostatečné (tedy pokud byli právě vzhůru). Cookie, děkujeme za prima sobotu!

Kdo sleduje vývoj našich štěňátek, tomu neunikne, jak rychle rostou. Už jsou plně krmena z misky a zvládají to skvěle. Baští pětkrát denně, někdy misku dokonale vyčistí, jindy to není slavné, o miminčí zbytky je u nás poptávka dost velká, vniveč rozhodně nic nepřijde...

A jak jsou na tom naši prckové s váhou? Nejnovější hodnoty jsou tyto: Excellence Queen = 4,2 kg, Eared Elf = 4,2 kg, Earl Grey = 4,1 kg, Ebony Boy = 4,2 kg, Effect Gambit = 4,5 kg, Esprit Royal = 4,1 kg. Maximální váhový rozdíl zůstává malý a prakticky stále stejný, zatímco pořadí v žebříčku se neustále mění.

Štěňátka nám velmi ráda úřadují v domácnosti. Čas od času se jim podaří něco ukořistit a pak jde jen o to, kdo bude rychlejší. V tomto případě jsme ještě stačili zasáhnout a popsané archy jsou zachráněny. Horší to bylo, když se Ebony zmocnil role papírových utěrek, kterou máme pořád při ruce za účelem úklidu po štěňatech (používáme stometrovou), nová už nebyla, ale dál než za půlkou také ne. Všichni prckové na díle zapracovali a bílo bylo všude, naštěstí papír nebaštili, z toho jsem měla největší strach, když jsem uviděla tu spoušť.

Elf dostal zprávu od své nové rodiny včetně bohaté obrazové dokumentace, jak si bude bydlet. Byl z toho nadšený a moc se těší (radostně se vychloubá, že bude odcházet první). Malí kluci pořád poměřují síly a jsou u toho převelice legrační; někdy se pustí do takového nadávání, že k nim okamžitě letím. Vždycky ale zjistím, že se nic zlého neděje, mají si zkrátka co vysvětlovat. Floortje už zcela neomylně slyší na jméno a pokaždé se rychle přiběhne pochovat (nezapomene při tom dbát o mé brýle, vždy mi je důkladně umyje jazýčkem). A kdo že je ten spokojeně spící chlapeček? No přece Elf!